"Poslali jsme na ministerstvo dopis. Máme zájem podpořit vysokoškolské studium v kraji," řekl hejtman Olomouckého kraje Jan Březina (KDU-ČSL). Vedení kraje však zároveň upozorňuje, že podpora vysokoškolských oborů v regionu se musí sladit s vyšším odborným školstvím, aby se obory nedublovaly.
Od letošního roku se mohou uchazeči o studium na přírodovědecké fakultě hlásit na obor aplikovaná fyzika se specializací na přístrojovou fyziku a metrologii nebo chemii se zaměřením na experimentální chemické metody, výpočetní techniku a jazykové dovednosti. Hned v dalším roce chce fakulta otevřít také studium optiky a optoelektroniky. "V rámci nového kraje jsme zjišťovali, jaké budou mít naši absolventi uplatnění. Zájem o ně projevily podniky, jako jsou Philips, přerovská Meopta a Precheza," vysvětlil výběr oborů děkan fakulty Jan Lasovský.
|
BOLOŇSKÁ DEKLARACE |
| K zavádění bakalářských studijních programů tlačí univerzity také ministerstvo školství, které podepsalo takzvanou Boloňskou deklaraci. Tato výzva požaduje, aby školy rozdělily pětileté programy do dvou cyklů - bakalářského a magisterského či inženýrského. Také chce, aby změnily obsah studia tak, aby po absolvování bakalářského programu školy opouštěly odborníci připravení pro praxi. Cílem deklarace je, aby od roku 2010 se mohli studenti učit na jakékoli evropské univerzitě a školy si navzájem uznávaly vysokoškolské diplomy. |
Personální ředitel Meopty Přerov Martin Tomčala přiznal, že podnik spoluprací s vysokou školou už dnes myslí na zadní kolečka. "Odborníci nám stárnou, a než vyzraje absolvent, trvá to tak pět až deset let. Je nejvyšší čas začít pro to něco dělat," míní Tomčala. Meopta má nejen požadavky na úřadě práce, ale zároveň pomáhá univerzitě sestavit strukturu nového oboru. "Chceme nabídnout odborníky pro výuku, konzultace u závěrečných prací a přístup k moderním přístrojům," uvedl ředitel. Podnik také zvažuje stipendia pro své budoucí zaměstnance.
Nápad nabízet na olomoucké univerzitě nové obory takřka na objednávku firem podporuje také úřad práce. Například vedoucí odboru trhu práce Jana Čuhlová si myslí, že domácím i zahraničním podnikům v Olomouci absolventi specializovaných technických oborů chybí. "Investoři, kteří sem přicházejí v posledních dvou letech, podnikají v technických oborech. Přitom na olomoucké vysoké škole převažuje humanitní vzdělávání. Zejména elektronika a elektrotechnika jsou oblasti, které může nasytit olomoucká přírodovědecká fakulta," konstatovala Čuhlová.
Nové tříleté bakalářské obory plánují zavádět i jiné fakulty Univerzity Palackého. Škola koncem minulého týdne odeslala na ministerstvo školství celkem dvacet projektů se žádostí o grant v rozvojových programech podporujících bakalářské a další vybrané studijní programy. Univerzita na ně žádá příspěvek 27 milionů korun. Například fakulta tělesné kultury nově zavádí tříleté programy rekreologie, filozofická fakulta chce přispět na jazykové obory zaměřené na aplikovanou ekonomii nebo hospodářsko-právní a turistickou oblast.
Na ministerstvo však přišly stovky podobných žádostí a resort bude moci mezi školy přihlášené celkem do čtyř vypsaných programů rozdělit jen 300 milionů korun. Samotné otevření nového studia na univerzitě přitom může stát desítky, ale i stovky tisíc korun. "Z projektů restrukturalizace studia bude ministerstvo financovat až třetinu nákladů. Kolik projektů nakonec vybereme, bude jasné až na konci května," doplnil ředitel odboru vysokých škol na ministerstvu Josef Beneš.
