Právě v Náchodě se rozhodli ukrajinské vlajky sejmout při státních svátcích, tedy 5. července. Poté je již na budovu radnice nevyvěsili. „Město vyvěsilo vlajku jako symbol podpory ihned po zahájení konfliktu na budovu radnice na Masarykově náměstí,“ popsala začátek umístění vlajky mluvčí radnice Nina Adlof.
Ta však současně podotkla, že se objevily nálady vyjadřující jak obrovskou podporu ukrajinským uprchlíkům, tak s odstupem času i negativní reakce. „Samo vyvěšení vlajky bylo vnímáno jako symbol podpory hned v začátku války, tedy na přechodnou dobu,“ podotkla za náchodskou radnici Adlof s tím, že sejmutí vlajky na podpoře potřebným nic nemění.
To, zda se ukrajinská vlajka na radnici vrátí, je však nejisté. „Neplánujeme to, ani nevylučujeme. Stejně jako při zahájení válečného konfliktu na Ukrajině jde vždy o spontánní reakci na aktuální dění, které nelze předjímat,“ doplnila Adlof.
Kvůli opravě fasády či předsednictví EU
V některých městech má však sejmutí vlajky i jiné důvody. Například v Plzni ji radnice vyměnila za vlajku Evropské unie a Česka, a to v souvislosti s aktuálním předsednictvím.
„Obě tyto vlajky budou viset na hlavní budově centrálního náměstí do konce roku 2022, kdy předsednictví České republiky skončí,“ vysvětlila pro iDNES.cz mluvčí Plzně Eva Barborková.
Je u vás na radnici vyvěšená ukrajinská vlajka?
K sejmutí ukrajinské vlajky přistoupila na konci školního roku i radnice v Kolíně. „Opětovně neplánujeme vlajku vyvěsit,“ řekla mluvčí města Dagmar Soukupová. Kvůli opravě fasády zmizela vlajka i z radnice v Českých Budějovicích.
Lipavský jednal v Kyjevě se Zelenským, viděl Irpiň i zničený letoun Mrija |
„Potrvá do konce září 2022. Vedení města České Budějovice je v pomoci ukrajinským uprchlíkům proaktivní a o sejmutí vlajky z jiných důvodů, než je ona oprava fasády, neuvažovalo,“ vysvětlit pro iDNES.cz primátor města Jiří Svoboda.
Vlajky sundali i v Červeném Kostelci. „Sundali jsme je po výročí ukončení druhé světové války, jelikož dle zákona by měly vlajky být vyvěšeny jen po určitou dobu, a sundání společně s naší státní vlajkou a vlajkou Evropské unie bylo podle nás odpovědné. Vyjádření sympatií není jen o vyvěšování státních symbolů,“ řekl starosta města Tomáš Prouza.
„Jsme v Česku a nikoliv na Ukrajině“
Ten současně zdůraznil, že důvodem bylo především to, že vyvěšení vlajek nebo použití jiných státních symbolů by mělo být užíváno s rozmyslem a v rozumné míře.
„Tím že vlajku sundám, ještě neznamená, že nesympatizuji s daným státem nebo skupinou lidí. Mohu je podporovat a podporuji jinak - ubytováním, finanční či materiální pomocí. Navíc myslím, že jsme v Česku a nikoliv na Ukrajině,“ popsal Prouza. Ten rovněž podotkl, že v zahraničí nikde v takovém rozsahu nevlály vlajky cizí země jako v Česku.
„Nevidíme důvod, proč bychom měli vlajky vracet, pokud nepůjde o krátkodobé vyvěšení, řekněme dva tři dny, například z důvodu výročí, nebo vyjádření okamžité podpory, jako je to například v případě lidu Tibetu či na základě vládního nařízení,“ dodal starosta Červeného Kostelce.
V Jihlavě na několik dní sejmuli ukrajinskou vlajku kvůli vyvěšení smutečního praporu. „Poté opět vyvěsíme ukrajinskou a jihlavskou vlajku. Negativní odezvy evidujeme pouze na sociálních sítích, kde je ale většinou doplňuje zpětná kritika nebo opačná reakce ostatních uživatelů,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí města Aneta Hrdličková s tím, že vlajky sundávat město neplánuje.
Olomouc vyjádřila podporu Ukrajině vyvěšením její vlajky u radnice ještě před zahájením ruské invaze. Nyní se magistrát naplno zapojil do pomoci uprchlíkům.
Naopak některá města ukrajinské vlajky prozatím na radnicích ponechávají. „Zatím sundání ukrajinské vlajky neplánujeme, i když je samozřejmě jako gesto podpory vyvěšena dočasně,“ uvedl například mluvčí Kladna Vít Heral.
Podobně to vidí i v Mladé Boleslavi, kde vlaje ukrajinská vlajka společně s českou. Vlajka na podporu Ukrajiny visí i na budově ústeckého magistrátu.
„Je tady skupina se sklony k xenofobii“
Některá města se však potýkají s odpůrci, kteří vlajky strhávají. Příkladem je případ z poloviny července v Brně, kde se skupina lidí shromáždila kolem jezdecké sochy markraběte Jošta v centru Brna a s pomocí žebříku odstranila z jejího štítu ukrajinskou vlajku. Místo ní pověsili vlajku s moravskou orlicí. Tři z aktivistů zadržela policie, protože neuposlechli její výzvy.
Podle Jana Charváta z Institutu politologických studií FSV Univerzity Karlovy nyní v Česku panuje jiná situace než při migrační krizi v roce 2015. „Je tady skupina, která má sklony k xenofobii. Výrazně se však stáhla na začátku konfliktu na Ukrajině, protože většina české společnosti vystupovala - Stojíme za Ukrajinou,“ řekl pro iDNES.cz k napjaté situaci ve společnosti Charvát.
Lidé strhli z brněnské sochy Jošta ukrajinskou vlajku, tři odvedla policie |
To však podle něj neznamená, že odpůrci cizinců zmizeli. „Moje zkušenost s těmito lidmi je, že to jsou zbabělci, kteří jsou s tím silnějším. Tedy že Rusko je pro ně silnější. Najednou se ale ukázalo, že v rámci české společnosti většina lidí je pro pomoc Ukrajině. Tak se báli a stáhli se,“ vysvětlil.
Teď jsme však podle něj svědky toho, že pozvolna ochota podporovat Ukrajinu klesá. Spousta lidí se vyčerpala, válka trvá totiž už dlouho. „Jakmile z veřejného prostoru začíná být jasné, že se trochu ustupuje, tak v ten moment tito lidé cítí, že tlak není silný a dovolí si vystupovat. Nemyslím si, že to strhává nové lidi, ale spíše se osmělují ti, kteří doteď mlčeli,“ dodal Charvát.
