Kdo se může připojit k EU?
O členství v Unii může požádat jakýkoli evropský stát, který uznává její společné hodnoty a zavazuje se k jejich podpoře (článek 49 Smlouvy o EU).
Prezident Zelenskyj podepsal žádost o přijetí. Co to znamená?
Podle analytika Ondřeje Mocka z Asociace pro mezinárodní otázky a Mendelovy univerzity v Brny je právě podpis zahájením přístupového procesu. „Bez něj to nejde spustit. Každý stát, který chce být členem EU, tak musí podat žádost,“ popsal.
Ukrajina žádá o okamžité přijetí do EU podle nové speciální procedury. O co jde?
Přijetí do EU funguje podle zaběhnutého procesu. Možnou variantou jak proces urychlit, je zatím udělit Ukrajině kandidátský status hned, což požaduje například polský prezident Andrzej Duda.
„Polsko obhajuje rychlou cestu pro členství Ukrajiny v EU. Status kandidátského státu by měl být udělen okamžitě a rozhovory o členství by měly začít vzápětí poté,“ napsal Duda.
Poland advocates an express path for Ukraine’s membership in the EU. The candidate state status should be granted immediately and talks on the membership started promptly thereafter. Ukraine must also have access to EU funds for reconstruction. This is what Ukraine deserves
Podle Mocka ale žádná rychlejší cesta neexistuje. „Tady se bavíme o nějakém hypotetickém scénáři, který by mohl nastat, nicméně žádná zrychlená procedura reálně v žádných smlouvách není. My známe pouze jednu proceduru, kterou si prošly všechny členské země,“ popsal.
Jaký je postup, kdo rozhodne o přijetí?
Pokud si určitá země přeje přistoupit k Unii, předloží svou žádost Radě EU, která požádá Evropskou komisi o poskytnutí stanoviska. O této žádosti je informován Evropský parlament. Je-li stanovisko komise příznivé, může rada rozhodnout (jednomyslně), že tomuto státu bude udělen status kandidátské země. Rada pak na základě doporučení Komise – opět jednomyslně – rozhodne, zda by jednání měla být zahájena.
Rozhodnutí o vstupu nových států do EU leží na členských zemích, které ne vždy souhlasí s názory EK a v minulosti blokovaly přístupové rozhovory s některými kandidáty kvůli bilaterálním konfliktům.
Jak dlouho trvá proces přijetí?
Konkrétní lhůta, do které se musí rozhodnout o přijetí, neexistuje. Česko například o vstupu do EU vyjednávalo několik let. U každé země je to jinak, i ve stavu kandidátské země se může nacházet dlouhé roky. Například Turecko získalo status kandidáta už v roce 1999.
Jaké požadavky musí země plnit?
Pro proces integrace do EU jsou v případě každé kandidátské nebo potenciální kandidátské země klíčová kodaňská kritéria, která stanovila Evropská rada v roce 1993 v Kodani, ke kterým patří stabilita institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, fungující tržní hospodářství a schopnost přijmout závazky vyplývající z členství.
Strádáme i za vás, musíte prokázat, že jste s námi, vzkázal Zelenskyj Evropě |
„Kodaňská kritéria zjednodušeně říkají, že stát musí být demokratický, musí mít stabilní instituce, musí mít fungující tržní ekonomiku, musí také přijmout sekundární právní akty, které jsou jinými slovy to, co harmonizuje Evropskou unii,“ popsal analytik.
Jaké problémy jsou se vstupem Ukrajiny do EU spojené?
Vstup do Evropské unie není jednoduchá záležitost. V průměru trvá čtyři až pět let, než vyjednávání dospějí do bodu, kdy všechny členské státy přijetí nové země schválí. Země musí mimo jiné přijmout řadu pravidel a regulací, které musí členit do vlastního právního řádu, a hlavně přesvědčit všechny členské státy, aby hlasovaly pro. Vnitřní trh země musí být připraven na integraci s tím evropským. A protestovat by mohly země jako je Černá Hora, Srbsko nebo Turecko, které o vstup usilují už roky.
Případný úspěšný vstup by přitom měl dopady i na samotnou Evropskou unii a její další členy. Ukrajina má na čtyřicet milionů obyvatel a jako taková by se zařadila mezi pět největších členských zemí. To by znamenalo také velké zastoupení v Evropském parlamentu a, jak upozorňují odborníci, posun celkové mentality blíže k východu. Ukrajina má také nejnižší HDP na obyvatele v celé Evropě. Změnila by se tak struktura příjemců evropských strukturálních a investičních fondů.
Největší problém by ale mohl činit samotný konflikt s Ruskem. Článek 42 Smlouvy o Evropské unii uvádí, že „pokud se členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, v souladu s článkem 51 Charty Organizace spojených národů.“
Kdo vstup Ukrajiny do EU podpořil?
Kandidaturu Ukrajiny do Evropské unie již podpořila řada státníků. Mezi nimi i český prezident Miloš Zeman, který v pondělí spolu s prezidenty Bulharska, Estonska, Lotyšska, Litvy, Polska, Slovenska a Slovinska podepsal otevřený dopis, ve kterém vyzývá členské státy k okamžitému udělení statusu kandidátské země EU Ukrajině a k zahájení procesu přístupových jednání. „Pevně věříme, že Ukrajina si zaslouží perspektivu přistoupení k EU,“ stojí v dopisu.
Osm prezidentů, včetně Zemana, žádá zahájení jednání o přijetí Ukrajiny do EU |
Pozitivně se vyjádřil i český premiér Petr Fiala. „Jsem sice příznivcem standardních procedur, ale my nyní nejsme ve standardní situaci. Musíme v tuto chvíli dát jasně najevo, že Ukrajina je vítána v evropském společenství demokratických zemí,“ řekl v pondělí.
Ukrajinskou žádost podpořili i některé země západní Evropy. Třeba irský premiér Micheál Martin řekl, že neví, jestli může být ukrajinská žádost vyřízená okamžitě, rozhodně by ale byl pro zrychlení procesu a pro to, aby Evropská unie dala jasně najevo, že se Ukrajina může stát členem. „Evropská unie vždy byla domem s otevřenými dveřmi,“ řekla zase v pondělí německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková s tím, že Ukrajina je součástí zmíněného „evropského domu“. Dodala však, že nejde o něco, co by se dalo vyřídit v několika měsících.
Naopak z řady jiných zemí zní spíše skepse. Španělský premiér Pedro Sánchez řekl, že přijetí státu do EU je „dlouhý proces s požadavky a reformami“, které je třeba splnit. Nizozemský premiér Mark Rutte zase uvedl, že v tomto okamžiku to není dobré téma k diskuzi. „Tím Ukrajině nepomůžeme,“ řekl.
Evropský parlament pak v úterý schválil usnesení, ve kterém vyzval orgány EU, aby na přiznání statusu kandidátské země Ukrajině pracovaly a aby ji začlenily do jednotného unijního trhu. Pro bylo 637 ze 676 hlasujících.
Kdo jsou nyní kandidátské země?
Nyní probíhají přístupová jednání s Černou Horou, Srbskem a Tureckem. Dalšími kandidátskými zeměmi jsou Albánie a Republika Severní Makedonie a potenciálními kandidátskými zeměmi Bosna a Hercegovina a Kosovo.
Turecko požádalo o členství v EU v roce 1987 a za kandidátskou zemi bylo prohlášeno v roce 1999. Jednání byla zahájena v říjnu 2005. Vztahy mezi Tureckem a Evropskou unií komplikuje vícero sporů. Vedle rozepří o námořní ekonomické zóny s Kyprem a Řeckem turecká vláda čelí často kritice unijních zemí za své autoritářské počínání.
Srbsko a Černá Hora jsou v rozhovorech o vstupu nejdále a komise hovoří o jejich možném přijetí ve druhé polovině tohoto desetiletí. Albánie a Severní Makedonie dostaly od EU souhlas k zahájení přístupových jednání, oficiální termín však stále nemají. Bosna a Hercegovina a Kosovo pak mají k začátku mnohaletého přístupového procesu nejdále. Unie není v pohledu na své rozšíření jednotná a mezi politiky rostou obavy, aby se kvůli neshodám členských zemí, které dlouhodobě blokují postup rozšíření, Balkán nedostával pod stále větší vliv Ruska nebo Číny.
Rozšiřování EU (dříve Evropské společenství, ES; pojem EU se užívá od roku 1993, kdy začala platit maastrichtská smlouva):
Naopak z Evropských společenství (ES; předchůdce EU) či z EU vystoupily Alžírsko, souostroví Saint-Pierre a Miquelon, ostrov Svatého Bartoloměje, Británie. |
