"Tento dokument neobsahuje to, co pokládám za nepominutelně důležité. Chybí mi v něm jednoznačné konstatování, že se ocitly Česká televize a její rada při řešení podnětu 24 pracovníků zpravodajství na pomyslné křižovatce a že z ní vykročily špatným směrem," řekl Uhde na středečním jednání Rady ČT v diskusi k bodu o výroční zprávě.
Vyjádřil také nespokojenost s tím, že ČT ve zpravodajství doprovodila informaci o klíčovém hlasování rady k podnětu záběry z jiné fáze hlasování, než o které pojednával příspěvek. "Předseda rady byl zachycen, jak zdviženou pravou rukou dává najevo, že se ztotožňuje se zmíněným postojem rady. Byla tím hrubě zkreslena pravda. Právě já jsem totiž na schůzi předložil návrh, který se od většinového názoru rady lišil. To, co sdělovala obrazovka, byla něco jiného než to, co se ve skutečnosti na schůzi odehrálo," domnívá se Uhde.
"Zpráva vzbudila dojem, že předseda rady byl pro (neoprávněnost podnětu stížnosti na údajnou cenzuru, pozn. red.). Fakticky byl předseda jen při jednom hlasování pro, ale vznesl zároveň návrh na pokračování toho prošetřování. A to ta zpráva zatajila a v tom já vidím nepravdu," řekl později Uhde iDNES.cz.
Na jednání schůze také dodal, že je zklamán z toho, že z celého podnětu zůstalo 21 zaměstnanců v anonymitě a tím podle něj v rozhodné chvíli nepodpořili třeba i to, aby věc byla prověřena důkladněji. Část televizních radních přitom opakovaně poukazovala na to, že podnět je pro ně problematický, protože je anonymní.
"Selhal i generální ředitel, který promeškal příležitost uplatit v konfliktní situaci princip padni komu padni," uvedl Uhde, kterému v březnu končí mandát v čele Rady ČT. Středeční schůze proto byla jeho poslední v této funkci.
Podnět části zaměstnanců Radě ČTLoni v říjnu se na Radu ČT obrátilo 24 zaměstnanců zpravodajství veřejnoprávní televize. Chtěli, aby rada posoudila konkrétní části vysílání, ve kterých podle nich došlo k cenzuře například ve prospěch Hradu (více o podnětu čtěte zde). Autoři podnětu zůstali až na tři výjimky (Adam Komers, Nora Fridrichová, Daniela Drtinová) v anonymitě. Jejich jména ale zná odcházející předseda rady Milan Uhde, který garantoval, že autoři podnětu jsou skutečně zaměstnanci ČT. Rada ke sporu přijala letos 8. ledna usnesení, které říká, že "nelze seznat, natož potvrdit, zda došlo k nestandardním zásahům do vysílání ČT" (více o lednovém jednání rady čtěte zde). |
Připomínky měly přijít dřív, řekl ředitel ČT
"Je to demonstrace vašeho postoje a mě mrzí, že si jako rukojmí berete výroční zprávu," reagoval na kritiku ředitel ČT Petr Dvořák. "Pokud jste ve výroční zprávě postrádali širší rozměr popisu této situace, mrzí mě, že ani od vás, ani od pana Bajaji nepřišla dosud žádná připomínka," dodal.
Uhdeho podpořil i další člen rady, prozaik Antonín Bajaja. I on odmítl pro výroční zprávu ČT hlasovat.
"Ne kvůli tomu, co v ní je, ale kvůli tomu, co v ní není. Jde o etický přesah, který tam měl být jako vykřičník pro další rady a veřejnoprávní média," tvrdil Bajaja, který je stejně jako Uhde členem PEN klubu.
Proti usnesení o výroční zprávě hlasoval také nejhlasitější Dvořákův kritik Radek Mezuláník.
Rada na začátku ledna jednohlasně přijala usnesení, ve kterém tvrdí, že stížnost části zaměsntnanců nebyla oprávněná. Pro usnesení tehdy hlasoval i Uhde (více o hlasování čtěte zde). Později to omlouval tím, že nebral celou věc usnesením za uzavřenou. Sám tehdy ještě před tímto hlasováním navrhl vlastní usnesení, kterým chtěl zřídit panel odborníků, mezi nimiž by měli zástupce i autoři stížnosti.
Demagogie a polopravdy, odmítli kritiku radní
Radní na kritiku končícího předsedy reagovali slovy, že si jej sice váží, ale s jeho postojem nesouhlasí. Michal Jankovec razantně odmítl Uhdeho tvrzení, že rada využila při rozhodování o podnětu jen materiály managementu ČT.
"To se hrubě mýlíte. Měli jsme k dispozici analýzu zpracovanou mediálním odborníkem z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, analýzu, kterou si nechala zpracovat Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, přihlíželo se k analýze Masarykovy univerzity pro Český rozhlas a v neposlední řadě jsme si nechali zpracovat právní analýzu doktora Aleše Rozehnala, který má největší publikační činnost z právníků, kteří se zabývají mediálním právem," vyjmenoval podklady pro rozhodování Jankovec.
"Pane předsedo, vy jste tu řekl polopravdy. Já jsem vznesl usnesení a vy jste pro něj hlasoval," dodal Jiří Závozda, autor usnesení přijatého na začátku ledna (viz box). "Je to demagogie, která je nefér. Zklamalo mě to," dodal s tím, že Uhde fabuluje.
"Mám pocit, že vzhledem k okolnostem kdy a jak jste to řekl, vaše vyjádření není určeno nám jako radě, ale někomu úplně jinému. Nevím komu," podotkl Jiří Presl.
Podle odcházející místopředsedkyně Rady ČT Dany Eklové bylo cílem podnětu poškodit ČT a oslabit její postavení. Nesouhlasila s tím, že by zpravodajství informaci o lednovém hlasování rady zkreslilo. Použilo ale krátkou čtenou zprávu, do které se nevejde časově tolik, co do reportáže.
Náhradníkem je děkan Končelík
Rada ČT v původním složení jednala ve středu naposledy. V následujících dnech ji čeká další pravidelná personální obměna. V březnu končí mandát pěti členům včetně Uhdeho, místopředsedkyně Eklové či Mezuláníka. Tito tři včetně současného radního Bajaji o mandát v radě znovu usilovali. Poslanci však jejich jména již z užšího výběru vyřadili.
Sněmovna by šest nových televizních radních (včetně jednoho nyní neobsazeného místa) měla zvolit na právě probíhající schůzi.
Finální volbu poznamenala rezignace vysokoškolského pedagoga Daniela Váni. Ten rezignoval na kandidaturu, byť jej politici poslali do nejužšího kola výběru (více o výběru zde).
Váňa v průběhu vybírání radních dostal nabídku stát se ředitelem komunikace politického hnutí ANO. "Pro představitele ANO bylo naprosto nepřijatelné, abych pracoval pro ANO a zároveň byl členem Rady ČT. V této situaci 'buď-nebo' jsem rezignoval 10. března na svou kandidaturu na člena zmíněné rady," uvedl Váňa.
Poslanci proto ve středu jako náhradníka zvolili hlasováním děkana Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakuba Končelíka.
