Souhlas s inkluzí v anketě vyslovilo 85 učitelů (7,2 %). Celých 1 101 (92,8 %) však bylo proti. Samozřejmě je to anketa a ne sociologický průzkum. „V anketě odpovídají vždycky spíš lidé, kteří jsou názorově vyhraněni, což jsou v současné době spíš odpůrci inkluze, a výsledek nemusí plně reprezentovat populaci českých učitelů,“ říká analytik společnosti Median Daniel Prokop. Ve skutečnosti prý může být poměr pro a proti inkluzi mezi učiteli vyrovnanější.
I ministryně školství Kateřina Valachová však připouští, že ji jasný výsledek ankety MF DNES nepřekvapuje. „Podle reakcí z desítek setkání s učiteli bych na podobný poměr také vsadila,“ říká.
V odpovědích na otázku, co je vlastně cílem inkluze, se objevilo i několik desítek drsných odsudků. Podle některých je tu jen kvůli Romům nebo proto, aby degradovala české školství. I z věcných komentářů je však patrná nedůvěra a obavy. A také to, že většině respondentů buď chybějí základní informace, anebo se prostě nepodařilo jejich podezření vůči změnám rozptýlit.
Téměř polovina dotázaných si například myslí, že zákon o inkluzi zruší či vylidní dnešní praktické školy, i když toto tvrzení ministerstvo opakovaně odmítá a obsahem diskutovaného zákona to není. Možnost, že novela upraví financování tak, aby základní školy měly nárok na peníze od státu, ze kterých by zaplatily pedagogické asistenty a další pomůcky, které potřebují, aby mohly vzdělávat handicapované žáky, vybralo jen něco málo přes šest procent oslovených.
Pro osud inkluze výsledek ankety rozhodně naznačuje, že ministryně a její tým nemají problém jenom s tím, jak na tento plán sehnat peníze. Je zřejmé, že potřebují také přesvědčit učitele a že to bude těžké.
Novelu kritizují i speciální pedagogové
Přijímačky na Střední školyŠtěstí přeje připraveným. Ve velkém seriálu MF DNES najdete vzorové individuální testy, budoucí jednotné testy a SCIO testy + taháky na nejzáludnější otázky. Více najdete ZDE. |
Podle novely školského zákona, která s inkluzivním vzděláváním počítá, budou mít nově děti se speciálními vzdělávacími potřebami zdarma nárok na podpůrná opatření, jako je například asistent pedagoga či různé pomůcky.
Hlavním cílem pak je maximální začlenění těchto dětí do běžných základních škol. Inkluzivní opatření jim totiž mají pomoci překonat jejich znevýhodnění.
Novela má však od začátku výrazné kritiky. Mezi ty patří například speciální pedagogové. Podle nich nová pravidla zkomplikují práci učitelů a sníží kvalitu výuky pro všechny žáky.
Valachová však zastává opačný názor. Podle ní není vzdělávání dětí s lehkým mentálním postižením v běžných školách nic radikálně nového.
„Ten proces je postupný a neskončí po září 2016, bude samozřejmě stále pokračovat. Děti s lehkým mentálním postižením se už nyní ve velké míře vzdělávají v běžných školách. V drtivé většině případů tak už existuje proces integrace. Rodiče a učitelé na to ale nedostávají zvláštní finance. To se teď změní,“ uvedla.
