„Máme tu asi čtvrtou nebo pátou antigenní variantu a ve své podstatě byly vakcíny vyvíjeny vůči původnímu kmeni,“ vysvětlil situaci Jiří Beran na CNN Prima News.
„Je to jako když by za mnou do ordinace přišel někdo, kdo by chtěl naočkovat vůči chřipce, a já bych řekl: „Moment, jen musím najít loňskou vakcínu.“ A on by řekl, že loňskou nechce, že chce tu aktuální,“ uvádí na příkladu epidemiolog. Vakcíny, které byly dosud vyvinuty, totiž před současnou koronavirovou variantou delta chrání pouze částečně.
Nové vakcíny se přitom podle Berana zatím nevyrábějí. Výbor Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) v červenci zahájil pouze průběžné hodnocení další vakcíny proti covid-19, proteinové vakcíny Vidprevtyn. Předseda vakcinologické společnosti Romana Chlíbek však již dříve uvedl, že bude mít nižší účinnost.
Podle Berana je vývoj nové vakcíny nutný. „Je potřeba vyvinout tlak na výrobce, aby změnili výrobu,“ řekl Beran.
Nejdéle chrání před deltou Moderna
Na novou studii z prestižního časopisu Science, která zkoumá účinnost vakcín, upozornil ve středu na Twitteru člen skupiny odborníků Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) imunolog Zdeněk Hel. V ní se například píše, že vakcína Janssen má po šesti měsících účinnost pouze 13 procent.
Studie, které se zúčastnilo přes 780 tisíc amerických veteránů, uvádí, že vakcíny Pfizer/BioNTech, Moderna a Johnson & Johnson nabízely v březnu přibližně stejnou ochranu proti viru. Právě tehdy byl v USA potvrzen výskyt nové varianty delta.
Poté se však situace dramaticky změnila. Například dvoudávková vakcína Moderna, která měla v březnu 89procentní účinnost, v září chránila jen z 58 procent. Mezitím se účinnost vakcíny Pfizer/BioNTech ve stejném časovém období změnila z 87 procent na 45 procent. Nejhůř jsou na tom ale ti, kteří se nechali naočkovat vakcínou Janssen. Během šesti měsíců její 86procentní účinnost klesla na pouhých 13 procent.
KOMENTÁŘ: Jak ochránit rizikové skupiny? Léčit příznaky už před nemocnicí |
„Všechny tři vakcíny po třech měsících navíc veterány ve věku nad 65 let přestaly chránit před úmrtím na covid-19,“ uvádí studie. I přes pokles účinnosti však vakcíny slouží jako ochrana proti těžkému průběhu nemoci covid-19. Veteráni nad 65 let s vakcínou Moderna, kteří onemocněli ve zkoumaných měsících covidem-19, měli o 76 procent nižší pravděpodobnost úmrtí než jejich neočkovaní vrstevníci.
Autoři výzkumu uvádí, že mezi 780 tisíci veterány jich bylo asi 300 tisíc neočkovaných. Je nutné brát v potaz také to, že respondenti nepředstavují reprezentativní vzorek populace Spojených států amerických. Ve vzorku figurovalo až šestkrát více mužů než žen. Téměř polovina z nich byla starší 65 let, 29 procent bylo ve věku 50–64 let a pouze pětině respondentů bylo pod 50 let.
Zkrácení intervalu mezi dávkami
Kvůli rychle klesající účinnosti vakcín Hel podpořil také stanovisko skupiny MeSES, která navrhuje zkrátit minimální interval mezi druhou a třetí dávkou vakcíny proti Covid-19 ze 6 na 5 měsíců pro všechny lidi starší 18 let. „Je zapotřebí tento krok implementovat co nejdříve, aby pomohl kontrolovat současnou vlnu epidemie,“ napsal na Twitteru.
Skupina MeSES navrhuje zkrátit minimální interval mezi druhou a třetí dávkou vakcíny proti Covid-19 ze 6 na 5 měsíců pro všechny osoby starší 18 let.
Je zapotřebí tento krok implementovat co nejdříve, aby pomohl kontrolovat současnou vlnu epidemie.
Například z říjnové zprávy společností Pfizer a BioNTech vyplývá, že třetí dávka vakcíny proti covidu-19 je účinná na 95,6 procenta. Společnosti v třetí fázi klinických testů zkoumaly reakci více než deseti tisíc účastníků starších 16 let. Vakcína je podle nich účinná i proti variantě delta, která byla v době testování nejčastější a převažuje i teď. Izraelská studie zase přišla se zjištěním, že třetí dávka vakcíny firem Pfizer/BioNTech má u lidí starších 60 let účinnost 86 procent.
U vakcín Janssen doporučuje Hel přeočkovávat lidi už dva měsíce po první aplikaci.
