Bylo pondělní dopoledne, u Topolánkových zvonil jeden telefon za druhým, a Pavla Topolánková nepůsobila nijak zklamaně. A to přesto, že senátní volby pro ni osobně nedopadly nijak dobře.
"Doufala jsem sice v lepší výsledek, protože jsem maximalista a za správný výsledek považuji jen vítězství, ale není ještě všem dnům konec," prohlásila manželka premiéra, která jako kandidátka nové strany Politika 21 skončila ze sedmi kandidátů čtvrtá s velkou ztrátou na postupující.
V rozhovoru pro iDNES.cz mluví o svém pokusu vstoupit do politiky, o reakcích manžela, o ODS, přátelství s Janou Bobošíkovou i o radosti svého syna, kterého potěšilo, že "maminka senátorkou nebude".
MANŽEL MOU SNAHU OCENIL
Nelitujete, že jste se takto pustila do politiky?
Ne, vůbec ne. Naopak, já jsem si kampaň v podstatě užívala, výsledek se sice nedostavil, ale získala jsem mnoho zkušeností.
Nemáte ale s odstupem času pocit, že jste se dopustila takovým vstupem do politiky chyby? Že jste třeba zkomplikovala politickou kariéru svému manželovi?
Myslím si, že jsem mu vůbec nic nezkomplikovala, naopak se domnívám, že jsem ukázala, jak může jít žena politika vlastní cestou. Kultura v České republice něčemu takovému zatím bohužel nepřeje. Názory některých lidí, kteří mi psali, že bych měla raději sedět v nějakém dobročinném spolku, považuji za velmi zastaralé. Pokud nic jiného, tak doufám, že alespoň v tomto jsem myšlení lidí troškou posunula.
Takže věříte, že se s tím nakonec smířil i váš muž?
No... Smířil... Poté, co to dopadlo, jak to dopadlo, tak to v celku přijal pozitivně (úsměv).
Jaká byla jeho první slova, když jste se uviděli?
On říkal, že jsem pro to udělala maximum a že dobře ví, jak takové věci fungují. Že to v podstatě ty velké strany převálcovaly.
Nemáte pocit, že je na vás naštvaný?
Ne. Spíš opravdu ocenil, že i když jsem za sebou neměla žádný velký servis a zázemí, tak jsem dosáhla poměrně slušného výsledku. Opět jsem předvedla, že když se do něčeho dám, tak dokážu něco udělat.
CO BUDE DÁL NEDOKÁŽU ODHADNOUT
Proč si myslíte, že jste prohrála?
Hlavní problém byl v tom, že se letos společnost velmi polarizovala, takže lidé volili strany. To znamená, že kdybych dostala nabídku od ODS, tak si myslím, že bych byla úspěšná.
Opravdu si to myslíte?
Při tom nasazení, které jsem předvedla, si myslím, že ano. Udělala jsem v kampani maximum při minimálních finančních možnostech. Nedopadlo to samozřejmě tak špatně, ale z mého pohledu to špatně dopadlo.
A jak hodnotíte velmi dobrý výsledek ODS po celé České republice?
Jsem ráda, jsem spokojená. Proti výpadům pana Paroubka jsou nejlepší odezvou tyto výsledky.
Říkáte, že v barvách ODS byste dosáhla lepšího výsledku. Nevylučujete, že se v budoucnosti pokusíte kandidovat právě za ODS?
Prozatím o tom neuvažuji. Já jsem kandidovala jako nezávislá, a jedině platforma Politika 21 mi kandidaturu nabídla. Já jsem tedy hrdá na to, že jsem mohla kandidovat. Co bude dál, nedokážu naprosto odhadnout. Další volby jsou až za dva roky.
S JANOU BOBOŠÍKOVOU JSME PŘÍTELKYNĚ
Takže zatím budete spíše pracovat pod hlavičkou Politiky 21? Chcete si nést nálepku této strany sebou dál?
Já vůbec netuším, jak to teď bude pokračovat. Strana Politika 21 je velmi mladá strana, nemá vůči mně žádné požadavky, takže se zatím nemůžu nijak konkrétně vyjádřit.
Nemáte ale pocit, že další působení v této straně může poškodit vás i vašeho manžela?
Já jsem nad tím ještě takto nepřemýšlela. Zatím bych neřešila, jestli uškodí, nebo neuškodí. Nevím. Já jsem v podstatě nezávislá a nezávislá zůstávám. Nikdy jsem nebyla členkou žádné strany a ani jí nehodlám být. Mně se vždycky spoluúčast v nějaké komunitě příčila, vůbec takovým způsobem nepřemýšlím. Myslím, že nadále zůstanu především sama sebou.
Jaký máte vlastně vztah k předsedkyni Politiky 21, k europoslankyni Janě Bobošíkové?
Já se s ní znám ještě z doby, kdy nebyla předsedkyní této strany ani poslankyní Evropského parlamentu. Nikdy jsem vůči ní výhrady neměla, rozumíme si i normálně lidsky, vždycky jsem ji hodnotila spíše jako ženu a přítelkyni. Jde i o jiné věci než politiku.
Dá se říci, že jste osobní přítelkyně?
Dalo by se to tak říci.
Nechci příliš rozebírat politické postoje paní Bobošíkové, ale líbí se vám například to, jak neustále mluví o údajném nebezpečí ze strany německého landsmančaftu?
To jsou samozřejmě věci, které běžné občany netíží. I při kampani jsem nyní poznala, že lidi tíží výše platu, výše důchodu, nezaměstnanost. Landsmančaft ale například nikdy neuznal Postupimskou dohodu a Mnichovská stále platí. Myslím si proto, že z historického hlediska tady hrozba z jeho strany stále je, vždyť od druhé světové války uplynulo příliš málo času. Pro Janu Bobošíkovou je toto téma velmi důležité, velmi jí vadí, určitě ta problematika není tak jednoduchá, jak to vypadá z České republiky. Nechci vám učinit přednášku, ale mám pro její chování v této věci pochopení.
V ODS JSEM NEBYLA NA ŘADĚ
Dobře, zmíním se v souvislosti s ní ještě o jedné věci. Nevadí vám ani její vymezování se vůči ODS, její ostrá kritika strany, kterou vede váš manžel?
Nemyslím si, že by se vymezovala vůči ODS, to není pravda. Paní Bobošíková je samozřejmě pravicově založená, ona kritizuje všechny strany, ukazuje na jejich nedostatky. Nepřátele ODS z ní spíš učinila média. Politika 21 jako malá strana, která vznikla teprve v červenci a má minimum členů, se nikdy nemůže vymezovat vůči straně s mnoha sekretariáty a členy. Navíc podle mého názoru program Politiky 21 nemůže nikoho pobouřit, všechny věci, které tam má, jsou věci, které by se měly řešit.
Přesto je nepochybné, že ODS čas od času kritizuje. Souhlasíte s touto její kritikou?
Ona kritizuje spíš zapouzdřenost ODS, to je problém každé strany, která je dlouhodobě na trhu. Dochází tam k tomu, že strana si žije v podstatě svým vlastním životem.
V tom s ní tedy souhlasíte?
To určitě pociťuje řada lidí. Dostávám dopisy členů ODS, kteří si stěžují na totéž. V dnešní době, když vstoupíte do ODS, tak máte minimální naději, že se dostanete k tomu, abyste mohl své cíle realizovat. Prostě strana má své lidi. Proto jsem také nedostala nabídku od ODS ke kandidatuře do Senátu, protože jsou jiní lidé, kteří jsou takzvaně na řadě.
SYN JE RÁD, ŽE NEBUDU SENÁTORKA
Volby tedy pro vás skončily. S jakými reakcemi jste se setkala? Co vám lidé píší, co vám říkají na ulici?
Reakce jsou většinou pozitivní, mnozí mi říkají, že mě volili, že bych to měla ještě v budoucnosti zkusit.
Jak bude vypadat váš život dál, čemu se budete věnovat, na co se těšíte?
Dál budu pracovat pro sdružení Becario, což je sdružení pro podporu vzdělanosti. Dál také píši pro měsíčník Lobby, kde mám rubriku o filantropii, v listopadu jsem pozvaná na dvě konference o filantropii, nad jednou v Ostravě jsem převzala i záštitu. Jinak budu dál spolupracovat s neziskovými organizacemi, které se věnují dětem a seniorům.
A nepochybně budete hodně času věnovat rodině.
Samozřejmě, syn Tomášek mi už říkal, že je rád, že jsem se nestala senátorkou, a že budu zase jeho maminkou.
Budoucnost tedy vidíte optimisticky.
Naprosto optimisticky. V podstatě já nejsem v ničem zklamaná, prostě jdu dál.
