Topolánka přijme ve středu v Bílém domě prezident George W. Bush. Pracovní setkání světových státníků trvá u prezidenta USA zpravidla půl hodiny, český premiér se však v Oválné pracovně zdrží dvakrát tak dlouho. - více zde
"Dospěli jsme do stadia, ve kterém můžeme ukončit jednání během mého pobytu v USA," oznámil Topolánek a upřesnil, že v Bílém domě ještě nebude nic podepisovat. Vše chce jen "doprojednat". - více zde
Dohody o radaru jsou dvě. První, které se také říká "hlavní", se týká instalace radaru a je už takřka hotová. Druhá řeší zejména to, jakému právnímu řádu budou příslušníci americké armády podléhat. V principu je zřejmé, že přímo na základně budou platit americké zákony, mimo ni budou vojáci podléhat těm českým. A v ní jsou ještě některé nedořešené věci.
Topolánek možná už po setkání s Bushem oznámí, kdy bude první dohoda podepsána. Mohlo by se tak stát počátkem dubna na summitu NATO v Bukurešti.
Po podpisu pak musí obě smlouvy ratifikovat český parlament i americký Kongres. Plánovaný protiraketový štít má chránit Západ před útokem balistických raket z nepředvídatelných zemí. V poslední době se hovoří především o Íránu.
Memorandum pro zrušení víz
Topolánek zahájí svou cestu ve Spojených státech podepsáním Memoranda o porozumění, jímž se bude vyklízet cesta pro zrušení víz pro české občany cestující do USA.
Přestože americká administrativa trvá na tom, že radar a zrušení víz spolu přímo nesouvisí, obojí se s největší pravděpodobností odehraje ve stejnou dobu: tedy v letošním roce.
Hlavním bodem celkem pětidenní cesty – z Washingtonu odletí Topolánek do kanadského hlavního města Ottawy, a nakonec se v pátek na pár hodin zastaví u českých krajanů v Torontu – však bude středeční schůzka u Bushe, kde se bude jednat hlavně o radaru.
Americký prezident podle dostupných zpráv oznámí, že po ratifikaci dohod o radaru bude Česko zahrnuto do tzv. strategického dialogu.
To je intenzivní a prestižní typ spolupráce s USA, který zahrnuje výměnu choulostivých vojenských a bezpečnostních informací. V Evropě takto s USA kooperuje Británie a Dánsko, které rovněž hostí na svých územích radarové základny protiraketové obrany.
Topolánek vyjádří spokojenost nad tím, že v dohodě o radaru bude jedna původně neplánovaná pasáž. Totiž ta, že se obě strany zasadí o to, aby se základna stala součástí budoucí obrany NATO. Podle původní verze byla tato věc zakotvena jen v právně nezávazné preambuli.
V poslední době se vyjasnilo i to, zda u radaru budou nasazeni i čeští vojáci. Na americké základně by tedy měla působit malá domácí jednotka s vlastním velitelem.
Výstupy z protiraketového radaru budou přenášeny nejen na americké velitelství do speciálního aliančního pracoviště v Bruselu, ale i do českého generálního štábu. Češi tak budou mít stále přehled o tom, co Američané dělají.
Kromě toho bychom měli mít vlastního člověka v sídle protiraketové obrany na letecké základně v americkém Colorado Springs i v Agentuře pro protiraketovou obranu.
Levice chce referendum
Co se týče domácí scény, opozice odmítá umístění radaru protiraketové obrany na českém území bez uspořádání referenda.
"Pokud se vláda rozhodne podpořit radar, měla by předložit Sněmovně zákon a spojit ho s hlasováním o důvěře kabinetu," uvedl místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach.
Podle šéfa komunistů Vojtěcha Filipa nemá premiér Topolánek k jednání v USA mandát. Poslední průzkumy mínění naznačují, že proti stavbě radaru v ČR jsou nyní zhruba tři čtvrtiny občanů.
Protiraketová obrana má podle zastánců sloužit hlavně proti útoku z Blízkého východu, jmenovitě Íránu, který však podobná obvinění odmítá.
Teherán soudí, že radar má na českém území sloužit spíše jako případná obrana proti Rusku.
