Svět se toho dne nezměnil, míní Vondra

Ostrava - Za svůj stěžejní úkol považoval bývalý český velvyslanec v USA a nynější vládní zmocněnec pro pražský summit NATO v roce 2002 Alexandr Vondra přijetí České republiky do NATO. Jak s odstupem času hodnotí své snahy? Jaké postavení mezi členskými státy Česká republika zaujímá? Je členství v NATO zárukou ochrany státu? Od 11 hodin odpovídal Alexandr Vondra čtenářům iDNES v on-line rozhovoru v rámci Dne NATO v Ostravě.

Někdejší disident a pozdější poradce prezidenta Václava Havla působil ve Washingtonu od března 1997. Podle diplomatických zvyklostí se velvyslanci v úřadech střídají po čtyřech letech.

Odpovědi
ALEXANDRA VONDRY 
najdete - ZDE.

Vondra, který v USA vystřídal Michaela Žantovského, považoval při nástupu do funkce za svůj stěžejní úkol právě přijetí České republiky do NATO. V květnu 1998 byl přítomen významnému hlasování amerického Senátu o ratifikaci smlouvy o rozšíření NATO, jímž senátoři schválili přijetí České republiky, Polska a Maďarska.

Členem NATO se Česká republika oficiálně stala 12. března 1999.

Ministři členských zemí NATO se o uspořádání summitu v Praze dohodli na konci minulého roku.

U zrodu myšlenky zorganizovat  schůzku v Praze stál Václav Havel, který loni v květnu poslal generálnímu tajemníkovi aliance Georgi Robertsonovi dopis, v němž napsal:  "Skutečnost, že by se summit NATO konal v Praze, by měla velký politický význam pro Evropu i pro svět. Severoatlantická aliance by tím  dala jasně najevo, že bere vážně všechny své nové členy a zároveň by měla i velký symbolický význam pro země, které se o členství teprve ucházejí."