Posseltův návrh byl jednou z mála nových myšlenek, které se na sjezdu landsmanšaftu objevily. Sjezd byl jinak vůči České republice podobně konfrontační jako všechny minulé. A to přesto, že se sněmování sudetských Němců pokládalo kvůli odchodu Neubauera z čela landsmanšaftu za přelomové. Třiačtyřicetiletý Posselt je totiž představitelem zcela nové generace sudetských Němců, která vyhnání sama nezažila, a někteří pozorovatelé očekávají, že by mohl vůči České republice zaujmout méně tvrdý, pragmatičtější přístup.
Sudetští Němci odmítli vládu
Česká vláda, odmítající zrušit Benešovy dekrety a uznat nárok sudetských Němců na restituce, už není pro landsmanšaft nepřítelem číslo jedna. Tím je německá spolková vláda sociálně demokratického kancléře Gerharda Schrödera.
Sudetští Němci totiž nemohou Schröderovi zapomenout, že prohlásil, že vůči Praze nebude vznášet majetkové nároky a že i otázku Benešových dekretů pokládá prohlášením premiéra Miloše Zemana o jejich vyhaslosti za vyřešenou.
Tvrdá kritika postojů německé vlády vůči požadavkům Němců vyhnaných po válce z Československa se totiž stala hlavním tématem víkendového sjezdu sudetoněmeckého landsmanšaftu v Norimberku, který se jinak nesl v tradičně konfrontačním duchu i vůči České republice.
Asi deset tisíc sudetských Němců, shromážděných v hlavní hale norimberského výstaviště, dokonce kancléře Schrödera několikrát v nepřítomnosti vypískalo.
Sudetští Němci si jasně uvědomují, že ztrácejí spojence.
"Bohužel nemůžeme říci, že by naše požadavky podporovala parlamentní většina," připomněl páteční fiasko pokusu pravicové opozice prosadit v bundestagu rezoluci odsuzující Benešovy dekrety nový šéf landsmanšaftu Bernd Posselt. Tento čtyřicátník, narozený v Německu, včera oficiálně vystřídal po osmnácti letech na čele sudetoněmeckého krajanského sdružení Franze Neubauera.
Nedostatek podpory, a to především v Německu, si uvědomují i další funkcionáři sudetských Němců. "Nemáme pro naše cíle podporu ani u německé vlády ani u velké části německých médií," byl nucen konstatovat nový mluvčí landsmanšaftu Johann Böhm.
Bavorský premiér Edmund Stoiber, který je ze zákona patronem nad sudetskými Němci, využil svého projevu na sjezdu k tvrdým útokům na Schrödera i ministra zahraničí Joschku Fischera. "Pobuřuje mě, že německý kancléř není schopen prosazovat oprávněné nároky vyhnanců," prohlásil mj. Stoiber, který uvedl, že nelze za vyhnáním v žádném případě udělat tlustou čáru, jak si to myslí kancléř. Stoiber také napadl ministra zahraničí Joschku Fischera, o němž prohlásil, že si vůbec neplní své úkoly.
Stejně jako v projevech šéfů sudetoněmeckého krajanského sdružení nebyl ani ve Stoiberově řeči náznak jakékoli omluvy vůči českému národu.
Stoiber, podobně jako jiní řečníci, přirovnával vyhnání sudetských Němců k nedávným událostem v Kosovu, Bosně a ruské genocidě v Čečensku a v této souvislosti napadl Schröderovu vládu za dvojí morálku.
Stoiber na závěr svého projevu varoval Čechy, že přes dohodu Prahy s Berlínem jim Benešovy dekrety a odpor k dalším požadavkům sudetských Němců zablokují cestu do Evropy. "Češi si musí uvědomit, že se nestačí domluvit s Berlínem, ale je třeba se dorozumět s lidmi," uvedl na konec své řeči Stoiber. Bavorský premiér se také otevřeně přihlásil k ambicím na kancléřský úřad, když konstatoval: "Až dozraje čas, budu já osobně jednat o těchto věcech (Benešových dekretech) v Praze. Bez smíření s námi to nepůjde."
