Své o tom ví třeba vedení města Třeboň na Jindřichohradecku. S cílem přemnožení obtížného hmyzu alespoň trochu odvrátit, hubilo v posledních dnech komáří larvy postřikem, a to na ploše přibližně jednoho hektaru.
„V minulých letech bylo sucho, což komárům tolik nesvědčí. Nyní však, hlavně v červnu, vydatně pršelo,“ říká vedoucí odboru životního prostředí z městského úřadu v Třeboni Jaroslav Fliegel.
Květnové deště podle něj ještě takový vliv na množení hmyzu neměly. Voda se tehdy vsákla a nezůstávala na povrchu. V červnu už byla situace jiná a na pastvinách či loukách se v některých místech vytvořily vodní plochy.
„Protože vznikly významnější líhniště komářích larev, provedlo město Třeboň po konzultaci se Správou CHKO Třeboňska postřik biologickým přípravkem VectoBac, který působí pouze na komáří larvy,“ doplnil Fliegel.
V podobné situaci jsou i obce na Litovelsku. V současnosti se tam potýkají se čtyřiceti až osmdesáti nálety za minutu. „Když jdete na okraji města v podvečer na zahrádku a nejste nastříkaní repelentem, neotrháte ani rybíz,“ popsal starosta města Litovel Viktor Kohout.
Město už provedlo několik postřiků. Kromě hubení larev muselo vedení přistoupit i k rozprašování přípravku přímo v ulicích města. Je to však finančně náročné. Podle starosty letos město takto utratilo už na půl milionu korun.
„V půli července se očekává další invaze a my teď nevíme, jestli další aplikace přípravku zabere tak, abychom všechno pokryli. Od hygieniků víme, že pokud by to obce těmi postřiky neřešily, může dojít k situaci z roku 1997, kdy se po povodních nedalo venku ani hýbat,“ dodal Kohout.
S komáry se potýkají i na Břeclavsku a Hodonínsku. Tamní lesníci již ošetřují tůně a rybníky. Postřik však nevyřeší vše. Hygienici se proto bojí, že kvůli občasným dešťům přijde za dva týdny druhá vlna líhnutí komárů.
Nekupovat: bzučáky proti komárům nefungují, shodli se popíchaní vědci |
Že je komárů letos obecně více než normálně, potvrzuje i Jan Juroch z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. „Pokud po deštích vzniknou nějaké stojaté vody, kalužiny, tůně, nebo stačí i skládka pneumatik, ve které zůstane voda, vylíhnou se tam larvy komárů, které potřebují vodu. To má za následek komáří kalamity,“ vysvětluje.
Nejvíce zasaženými oblastmi jsou podle něj jižní Čechy a mokřady na jižní Moravě. Problematické je také okolí řeky Lužnice a Dyje, kde zůstává dlouho stát voda.
Déšť svědčí i mšicím, napadly jabloně a švestky
Komáři však nejsou jediný hmyz, který se letos následkem dešťů přemnožil. „Červnové deštivé počasí uvítaly také mšice, jejichž množství se muselo později zredukovat. Ostatním druhům hmyzu intenzivní srážky nesvědčí,“ doplnil Juroch.
To potvrzuje i Kamil Holý z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. „Nadprůměrný tlak mšic bylo možné zpozorovat jak na ovocných stromech, převážně na jabloních a švestkách, tak i na stromech okrasných. Mšice se objevily dokonce i na mrkvi,“ řekl.
To je pro pěstitele problém. Mšice totiž vylučují při sání toxiny, které rostliny poškozují. Mohou způsobit třeba deformaci plodů či vyvolat neplodnost stromu v dalším roce. Přispět mohou také k přenosu virových onemocnění stromů.
Jinak je však podle Holého letošní rok z pohledu škůdců příznivý. Co totiž vyhovuje komárům a mšicím, může ostatním druhům hmyzu uškodit. Vydatný déšť, který Českou republiku zasáhl v průběhu června hned několikrát, totiž nemají ráda vývojová stádia řady druhů.
Letošní červen byl nejdeštivější za posledních téměř 60 let. V Česku spadlo 151 litrů srážek na metr čtvereční, což je téměř dvojnásobek dlouhodobého průměru. Nejvíce pršelo v Pardubickém kraji.
