Stropnický se zachová podle toho, jakou bude mít v ANO, kde je předsedou pražské organizace, podporu. „Nejde do toho jít s marginální podporou,“ řekl. U hnutí, jehož podpora osciluje mezi 25 a 30 procenty, není podle ministra obrany dost dobře možné, aby svého kandidáta nemělo.
ANO se podle něj nemá řídit tím, jaké rozhodnutí ohledně své možné druhé kandidatury na Hrad poví současný prezident Miloš Zeman. „Já si totiž nemyslím, že my jako hnutí bychom se měli příliš řídit tím, jestli současný pan prezident do toho půjde, nebo nepůjde,“ uvedl doslova Stropnický. Babiš iDNES.cz sdělil, že to je i jeho názor.
Zeman své rozhodnutí, zda bude kandidovat, či nikoli, poví 10. března, v den zahájení volebního sjezdu ČSSD, což není ani podle ministra obrany náhoda.
Stropnický míní, že hnutí ANO nemá důvod k velkému spěchu při oznámení svého kandidáta na Hrad. Vhodný čas vidí na konci pololetí roku 2017. Novou hlavu státu budou občané v přímé volbě volit začátkem roku 2018, tomu budou ještě předcházet volby do Poslanecké sněmovny.
Každá krajská organizace ANO by podle Stropnického měla vytipovat jednu či více osobností a tak vznikne „balík“ kandidátů, z nichž si pak hnutí vybere.
Šéf ANO Andrej Babiš v minulosti několikrát zmínil Stropnického jako možného kandidáta na Hrad, jmenoval také eurokomisařku Věru Jourovou, ale připustil i možnost podpory Miloše Zemana.
„Když se zamyslím, tak ze všech lidí, které znám v hnutí, kteří by mohli mít teoretickou šanci jít do takové soutěže nebo volby, tak jsou to Stropnický a Jourová. Hnutí si musí říci, co chce,“ řekl dříve iDNES.cz Babiš. Jasno chce mít do parlamentních voleb (viz zde).
