Výzkum zjišťoval, jaký mají mladí lidé vztah k menšinám, cizincům a jak vnímají otázku rovných příležitostí ve společnosti.
VýzkumVýzkumu se účastnilo 43 středních škol. Z většiny z nich se vybrala jedna třída, a to tak, aby byly reprezentativně zahrnuty věkové kategorie studentů. V některých školách se zúčastnily dvě třídy. Studenti na svých školách vyplňovali dotazníky během vyučovací hodiny za dohledu supervizora. |
Výsledky naznačují, že postoje studentů odpovídají většinovým tendencím ve společnosti. „Je zřejmé, že postoje mladých lidí jsou silně ovlivněny médii a sociálními sítěmi. Není pochyb o tom, že se do nich promítají také hysterické reakce části společnosti v souvislosti s uprchlíky,“ komentoval výsledky Karel Strachota, ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách společnosti Člověk v tísni.
Středoškoláci vnímají soužití s cizinci v Česku problematičtěji než dospělí. Stejně jako oni jsou více nespokojení se soužitím na celorepublikové úrovni než ve svém bydliště, kde často cizinci nežijí nebo nemají s Čechy problémové vztahy.
„Ukazuje se, že názory středoškoláků výrazně proměňuje osobní zkušenost. Pokud sami znají příslušníka některé menšiny, jsou vůči ní mnohem vstřícnější a otevřenější,“ doplňuje Strachota. Tento rozdíl je nevýraznější u sexuálních menšin, cizinců a náboženských skupin.
Spolužák z ciziny či přistěhovalec studentům nevadí
Oproti výsledkům stejného šetření, které proběhlo roku 2007, se zlepšil vztah studentů k některým národnostním menšinám - Vietnamcům a Východoevropanům - a ke gayům. To naznačuje, že mladí lidé více akceptují „tradiční“ a více usazené minority v Česku.
Vrstevníky z některých menšin studenti vnímají převážně pozitivně. Většina středoškoláků totiž uvedla, že by jim nevadilo mít ve třídě spolužáka s poruchou učení, zdravotním postižením, potomka cizinců, přistěhovalců nebo chudých rodičů.
Oproti roku 2007 však významně klesl počet studentů, kterým by nevadilo mít za souseda muslima, a vzrostl počet těch, kteří nesouhlasí s nošením symbolů víry do školy.
Vnímání menšin se liší zejména podle toho, z jakých typů škol studenti pocházejí. Například cizince a věřící hodnotí nejlépe gymnazisté a děti vysokoškoláků, naopak nejhůře učňové. Sexuální menšiny posuzují výrazně lépe ženy než muži.
Zvýhodňovány jsou podle dětí ženy. Přitom mají nižší platy
Studenti také odpovídali na otázky týkající se rovných příležitostí ve společnosti. Většina z nich je přesvědčena, že pro dosažení úspěchu v životě jsou nejdůležitější vlastní úsilí, ambice a vzdělání. Naopak nejmenší vliv přikládají vnějším faktorům jako je rodina, národnost či náboženské vyznání.
Tyto postoje se odráží i ve vnímání žen ve společnosti. Mezi studenty převládá paradoxně pocit, že v české společnosti jsou spíše zvýhodňovány ženy, přestože mají v průměru o čtvrtinu nižší příjmy než muži v obdobných pozicích. Studentky ale uvádějí, že panují rovné podmínky.
Projevuje se zde zřejmě kritický postoj k návrhům na genderové kvóty, které určují poměr žen ve vedoucích pozicích. Vliv může mít také fakt, že středoškoláci zatím nemají zkušenosti z trhu práce.
