"Viděla jsem to. Nelíbí se mi, že ho pustili, a už vůbec ne to, že mu televize ještě dělají reklamu. Měl dostat trest smrti," řekla v úterý MF DNES Pavla Kodýtková, kterou Straka přepadl 1. května 1985.
S tím, že v televizi viděli muže, který zničil jejich životy, se tentokrát jeho oběti i příbuzní žen, které útok vraha nepřežily, dokázali vyrovnat. I když cítili křivdu. Před pěti lety, kdy Straka vystoupil v televizi poprvé, to dopadlo hůře.
Otec jedné z obětí to zaplatil životem. Potlesk, který Straka sklidil od publika v pořadu televize Prima Trní, Karel Fikar podle synovce neunesl. Dostal infarkt. Straka jeho dceru Věru zardousil pod okny domova.
Rozrušení svého strýce se Libor Šoch ani trochu nediví. I v něm každé vystoupení spartakiádního vraha, který na jaře 1985 v pražských ulicích přepadl jedenáct žen a tři z nich zavraždil, vzbudí bezmocný vztek. "Televize by neměly slinty toho zjeva vůbec vysílat. Sám mám chuť ho zabít, a to byla Věra jen má sestřenice. Kdyby to udělal mojí sestře, neváhal bych ani minutu," řekl Šoch.
Bratr Věry Fikarové Strakovo propuštění nese tak těžce, že o pořadu vůbec mluvit nechce. "Vážně nevím, co bych vám k tomu měl říct," podotkl pouze a zavěsil telefon.
V pondělí odpoledne jel za svou matkou. To, aby ji varoval. "Přijel, aby mi řekl, ať si večer nezapínám televizi. Tak jsem ho poslechla. Chrání mě, ví, že jsem se s tím pořád nevyrovnala, i když je to dvacet let. Musím si stále opakovat, že nejsem sama, že pozůstalých je víc," vysvětlila Jiřina Fikarová, která se donedávna kvůli ztrátě dcery léčila na psychiatrii. "Naštěstí Věruška neměla děti, které by po ní zůstaly. I když na druhou stranu je to škoda, aspoň něco by mi po ní zbylo," dodala.
Že Straka po letech mlčení znovu vystoupí v televizi, zjistil v pondělí z upoutávek i syn další z obětí Petr Štěpánek. "Odmítl jsem se na to koukat. Jak je možné, že tomu šmejdovi ještě dávají publicitu," zlobí se. Události jara 1985 si pořád do detailů vybavuje. Straka si jednu květnovou noc počíhal i na jeho tehdy čtyřiapadesátiletou matku Vlastu.
Jsem na Zdeňka pyšná
Jenže se spletl. Když zjistil, že nerdousí mladou dívku, znásilnění si rozmyslel. Ženu se alespoň pokusil uškrtit silonovým provázkem. Polomrtvou ji pak schoval do auta, které parkovalo opodál. "Nikdy se s tím zážitkem nevyrovnala. Pět let poté umřela. Měl dostat provaz," říká Štěpánek.
Pomyšlení, že Straka unikl trestu smrti (nebo alespoň doživotnímu vězení) jen proto, že mu tehdy ještě nebylo osmnáct, nedává spát žádné z jeho obětí ani jejich blízkým.
"Jsem pyšná, že mu náš Zdeněk v tom pořadu dokázal říct přímo do očí, že si nezaslouží žít. Bylo to i za mě," podotkla čtyřiasedmdesátiletá Anna Papugová, jejíž dceru Martu Straka také zavraždil. Papugové prý tehdy pomohlo přežít vědomí, že se musí postarat o její dvě osiřelé děti.
Pavla Kodýtková, jedna z osmi žen, které Strakův útok přežily, jí dává za pravdu. "Nikdy mu neodpustím. Léta jsem se bála vyjít na ulici, dokonce i ve dne. Pořád jsem za sebou slyšela ty kroky," říká.
