Ombudsman považuje podnět za vážný a chystá v nemocnicích kontrolu.
"Některé z těch žen například nerozuměly termínu sterilizace. Zákrok znají jen pod pojmem podvaz. Že už nikdy nebudou moci mít děti, se dozvěděly teprve zpětně," řekla právnička sdružení IQ Roma servis Michaela Tomisová.
Právě ona výpovědi žen shromáždila a pomohla jim sepsat stížnost. "Ty ženy pocházejí z různých míst republiky a jejich výpovědi jsou věrohodné. Cítí to jako křivdu, tím spíš, že v romském etniku je žena, která nemůže mít děti, považovaná za méněcennou," uvedla Tomisová.
O zákrok musí žádat žena
Většina případů je z devadesátých let, ten nejnovější dokonce z roku 2001. "Všechny ty ženy uvádějí, že byly sterilizovány bez svého vědomí a souhlasu, nebo sice souhlas podepsaly, ale bylo to pod vlivem léků či těsně před porodem," podotkla zástupkyně veřejného ochránce práv Anna Šabatová.
Podle platného zákona mohou ženy podstoupit sterilizaci jen za předem stanovených podmínek. A hlavně: musí o ni samy požádat a souhlas při plném vědomí podepsat.
Jména a adresy žen ombudsman i Tomisová tají. To proto, aby nemocnice, kde mělo k zákrokům dojít, nemohly "zamést stopy" třeba dodatečnými úpravami ve zdravotnické dokumentaci.
"Bohužel šlo většinou o mladé ženy, které vůbec neměly kopu dětí. Navíc jsem při rozhovorech s nimi zjistila, že vědí o dalších ženách s podobnou zkušeností," dodala Tomisová.
Jeden takový případ z nedávné minulosti zná i Kumar Vishwanatan, který působí na Ostravsku. "Ta žena má nového partnera a ráda by s ním měla děti. Jenže to nejde," podotýká Vishwanatan.
Na výsledky šetření kanceláře ombudsmana s napětím čeká vládní zmocněnec pro lidská práva Jan Jařab. O tom, že nejde jen o nedoložená tvrzení, ale o konkrétní případy, se dozvěděl až ve středu.
"Pokud ombudsman pochybení zjistí, budou za to lékaři či nemocnice nést odpovědnost, protože by šlo o pochybení konkrétních osob. Rozhodně ale odmítám, že by za to měl být kritizovaný stát," řekl Jařab.
