"Stát nemůže přistoupit na spekulativní požadavky majitele vepřína, který chce vydělat na utrpení obětí," řekla Stehlíková iDNES.cz. Změnila názor během měsíce, když si prostudovala stohy podkladů o historii celé kauzy.
Iniciativa ministryně, která chtěla ještě v únoru vyřešit problém do jednoho roku, skončila stejně jako snahy minulých vlád: majitel vepřína údajně žádá naprosto přemrštěnou částku bez ohledu na reálnou cenu farmy. Řeč je až o miliardě korun.
Hledání řešení - slibovat nebo ignorovat?
Podle Stehlíkové přispělo k "tržnímu" chování firmy AGPI i loňské prohlášení bývalého premiéra Jiřího Paroubka. Slíbil vepřín vykoupit za státní peníze (více zde). Sliby ale nakonec vyšly naprázdno.
"Musíme začít od nuly, na práci socialistické vlády už nelze navázat. Do dvou měsíců se sejde pracovní komise pro kauzu Lety a vypracujeme několik variant. Ty pak předložíme Radě vlády pro záležitosti romské komunity," vysvětlila Stehlíková.
Sama prý bude prosazovat, aby se peníze na vykoupení vepřína daly dohromady prostřednictvím nadační sbírky zahraničních organizací. "Hrozí ovšem nebezpečí, že to může trvat i několik let," připustila ministryně.
"Ale čas pracuje pro nás. Problém musíme vyřešit i proto, že nás k tomu tlačí Evropská unie. Probíhají mezinárodní jednání o nalezení organizací, které by se do projektu zapojily." Podle Stehlíkové se už první zájemci dokonce sami ozvali.
"Romové musí ukázat, že jsou jednotní"
Pozůstalí po obětech genocidy si ale o časové rezervě myslí něco jiného. Uctění památky obětí se nedočkali ani patnáct letech po objevení tábora. Podle historických pramenů jím prošlo 1308 Romů, zahynulo tam 327 lidí a přes pět stovek vězňů skončilo v Osvětimi.
"Kdyby se to netýkalo nacismu, souhlasili by pozůstalí s jiným řešením. Ale prasečák na místě koncentračního tábora je nepřijatelný, s tím se kšeftovat nesmí. Romové musí ukázat, že jsou jednotní a že je to pro ně důležité," řekl iDNES prezident Výboru pro odškodnění romského holocaustu Čeněk Růžička.
Zlobí se na politiky i proto, že nedodrželi své sliby zabránit úpravám na vepřínu do vyřešení problému. "Majitel teď začal stavět odkaliště, čímž ještě cenu vepřína zvýšil," rozčiluje se Růžička.
Ředitel firmy AGPI Jan Čech to nepopírá. "Nejsme proti vyřešení kauzy, ale celé roky jsme čekali na nějaký závěr a dočkali jsme se jen prohlášení politiků. My musíme dál pracovat a do podzimu podle evropských norem získat speciální povolení pro velkopodniky."
Říše měla s Romy stejné plány jako s Židy
Podobný paradox jako Lety u Písku potkal i druhý z českých sběrných táborů pro Romy. V Hodoníně u Kunštátu obsadilo jeho místo pro změnu rekreační středisko. - více zde
O rozruch v kauze Lety se postaral i prezident Václav Klaus, který zpochybnil genocidní povahu tábora. V médiích prohlásil, že nešlo o koncentrační, ale pracovní tábor pro asociální občany. Kritiku EU poté odpálil argumentem, že jde o domácí záležitost - více zde
Historik Michal Schuster z brněnského Muzea romské kultury Klausův výklad odmítá. "Pracovní tábor, v němž Romové tvořili jen 15 procent, byl zrušený. Místo něj vznikl sběrný tábor, kde měli být rozhodnutím nacistů koncentrováni Romové pro plánovanou likvidaci. V názvu neměl slovo koncentrační, ale záměr genocidy tam samozřejmě byl," řekl iDNES.cz historik.
"Zaměstnanci tábora byli navíc Češi, kteří se podle svědectví chovali hůř než Němci a nebyli nikdy potrestáni. Zůstává to naším dluhem a pokud jej nevyřešíme, těžko se můžeme vyrovnat s vlastní minulostí," dodal.
