Nulová sebereflexe a ohraná písnička: my nic, to dělali jiní, jen jsme poslouchali rozkazy, podpisy na dokumentech nejsou naše, respektive mohly by být, ale nemůžeme to říct s jistotou, archivní dokumenty se dochovaly v kopiích, takže rozporujeme jejich pravost. Tyto argumenty obhajoby opakovaně zaznívají u soudů s bývalými „estébáky“ a čtvrteční jednání u Obvodního soudu pro Prahu 1 nebylo v tomto ohledu výjimkou.
Státní zástupkyně Tereza Sloviočková poslala na lavici obžalovaných dva šestasedmdesátileté důchodce – bývalého významného funkcionáře komunistické tajné policie Vladimíra Jarocha, někdejšího náčelníka odboru, na němž „v boji s vnitřním nepřítelem“ pracovalo zhruba 120 příslušníků, a jeho podřízeného Milana Doušu, který vedl oddělení StB zaměřené na „pravicové exponenty“.
Třetím obžalovaným je čtyřiašedesátiletý Petr Trojan, který v současnosti pracuje jako vyšší úředník na Městském státním zastupitelství v Praze. V polovině osmdesátých let pracoval jako řadový referent StB. Jako jediný z obžalovaných k soudu nepřišel a omluvil se. Hájí ho bývalá nejvyšší žalobkyně Renata Vesecká.
Stíhaná trojice se měla podle obžaloby účastnit tajné operace StB nazvané Asanace, pomocí které chtěl komunistický režim zhruba před čtyřiceti lety donutit nepohodlné občany, zejména signatáře Charty 77, aby se vzdali československého občanství, odešli z vlasti a už se do ní nevraceli.
Náčelník odboru Jaroch, šéf oddělení Douša a starší referent Trojan se podle spisu podíleli od léta 1984 na represích vůči chartistovi Jiřímu Hermachovi, kterému bylo v té době 72 let. Pronásledovaný muž se nakonec podvolil a udělal to, o co režimu šlo – vzdal se občanství a v březnu 1985 odešel z ČSSR do Rakouska.
Pálení čarodějnic, řekla obhajoba
Obžalovaní odmítli, že by na Hermacha tlačili. Zpochybňovali také podpisy na úředních dokumentech. Jeden z advokátů označil probíhající hlavní líčení za politický proces, další ho přirovnal rovnou k inkvizici a středověkému upalování čarodějnic.
Výslechy? To byly takové Hovory H o politice, prohlásil bývalý příslušník StB |
„Spis (na Jiřího Hermacha, pozn. red.) jsme nezakládali, přišel z Hradce Králové a byl nám přidělen, byla to rozpracovaná akce. Já si to nepamatuji, je to pomalu 40 let. Pořád to beru tak, že jsme těm lidem, kteří nesouhlasili s režimem, tím vystěhováním pomáhali,“ prohlásil v závěru obžalovaný Douša.
„On si to vlastně přál, my jsme mu pomohli,“ hovořil podobně Jaroch. „Jakou jsme mu způsobili újmu? Mohla spočívat jen v tom, že přišel o státní občanství, ale on o to občanství neměl zájem,“ dodal.
Předsedkyně senátu Anežka Pudilová s tím však nesouhlasila. Z dokumentů založených ve spise podle ní vyplývá, že muž československé občanství ztratit nechtěl, což před soudem potvrdila letos v únoru i jeho dcera – dabingová herečka Jana Hermachová.
19. února 2024 |
„Ze spisového materiálu je zřejmé, že dlouhodobě odolával tlaku, aby se vystěhoval do zahraničí. Tato možnost mu byla nabízena opakovaně, byť ne zde přítomnými obžalovanými, ale jinými příslušníky sboru a on ji vytrvale odmítal,“ uvedla soudkyně.
Hermachův syn emigroval do Francie. Otec žádal československé úřady, aby ho mohl navštívit. „Když mu to nebylo umožněno, vyslovoval obavy, že kdyby vycestoval, byl by připraven o státní občanství, nemohl by se vrátit a byl by nucen se také vystěhovat,“ doplnila.
Docent filozofie a člen strany Hermach po roce 1968 kritizoval KSČ, byl vyloučen z partaje, přišel o zaměstnání na vysoké škole, musel dělat podřadnou práci – živil se třeba jako topič v motolské nemocnici – a represím byli vystaveni i jeho blízcí. Pozdější chartista čelil opakovaným výslechům, sledování i odposlechům ze strany StB.
Výrok o vině je víc než trest, míní soud
Podle soudu souviselo jeho rozhodnutí opustit vlast se soustavným nátlakem, do kterého se ve finále zapojila i obžalovaná trojice. „Je naprosto bez debat, že se podíleli na splnění cílů akce Asanace, to znamená vystěhování poškozeného do zahraničí a zbavení ho občanství,“ řekla předsedkyně senátu.
Připomněla také, že muž hned po pádu režimu požádal v Československu o opětovné udělení občanství. Výroky obhajoby, která poukazovala na to, že se vzápětí nevrátil domů, ale zůstal ještě řadu let v cizině, označila za nemorální.
„Jakmile je někdo donucen vycestovat a pohybuje se určité roky v zahraničí, tak si tam samozřejmě vytvoří vazby, které by v tu chvíli musel přetrhat. Jakékoliv úvahy (obžalovaných nebo obhájců) v tomto směru nejsou na místě,“ podotkla.
Trojici bývalých příslušníků StB hrozil za zneužití pravomoci úřední osoby trest od dvou do deseti let. I s ohledem na to, že od spáchání zločinu uplynula dlouhá doba, uložil soud tresty na samé spodní hranici sazby.
Jaroch i Trojan dostali dva roky vězení s podmíněným odkladem na tři roky. Douša odcházel z jednací síně s nejpřísnější tříletou podmínkou a pětiletou zkušební dobou – v trestu je totiž zahrnuto jeho předchozí odsouzení za obdobnou trestnou činnost. Soudkyně uvedla, že je podle ní zásadnější konstatování viny bývalých příslušníků StB než uložený trest.
„Zvítězila politika, je to kopání do mrtvol,“ prohlásil na chodbě stručně Douša. Jaroch verdikt nekomentoval, štáb iDNES.tv označil za gaunery. Všichni přítomní si vzali lhůtu na rozmyšlenou, zda podají odvolání. Rozsudek tak zatím není pravomocný.
Jiří Hermach se do Československa vrátil až na sklonku života. Aktuálního odsuzujícího rozsudku nad Jarochem, Doušou a Trojanem se nedožil. Zemřel v říjnu 2011 ve věku 99 let.
19. února 2024 |
