Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) se zaměřil na odvody z loterií a jiných podobných her. Kontroloři prověřili, jak Ministerstvo financí řídilo oblast loterií a jak finanční úřady postupovaly při vyměřování a kontrole odvodů z loterií. Zjistili zásadní nedostatky, které snižují příjmy veřejných rozpočtů.
Odvodové zatíženíRoční příjmy z odvodů za loterie se v letech 2010 až 2013 pohybovaly od 5,4 do 8,3 miliardy korun. Od začátku roku 2012 je sice účinná novela zákona o loteriích, která zvýšila odvodové zatížení provozovatelů na 22 procent, tedy asi o 5 procent, přesto ale odvodové zatížení provozovatelů loterií v Česku nedosahuje zatížení jako v jiných státech - například na Slovensku je vyšší o 7 procentních bodů. |
Hlavním problémem je, že sázení na internetu nelegálně provozuje řada společností, které pak ze svých zisků neodvádí odvody. Veřejné rozpočty tak ročně přicházejí podle propočtů NKÚ o asi 600 milionů korun. Ministerstvo ani finanční úřady však dosud ani jednou toto nelegální podnikání nepostihly.
Podle Nejvyššího kontrolního úřadu je systém správy a kontroly odvodů neefektivní, neúčinný a administrativně náročný.
„Nevyhovující právní úprava a technické standardy Ministerstva financí pro provozování loterií na internetu jsou jednou z hlavních příčin zmíněných výpadků příjmů veřejných rozpočtů,“ uvádí mluvčí NKÚ Olga Málková.
Provozovatelé beztrestně porušovali pravidla
Kromě problémů v oblasti odvodů našel NKÚ nedostatky i v oblasti státního dozoru nad loteriemi. Ministerstvo má možnost zrušit povolení provozovat hrací automat, když jeho provozovatel porušuje pravidla. Kontroloři ale nezjistili ani jeden případ, kdy by ministerstvo k takovému kroku přistoupilo, přestože někteří provozovatelé porušili předpisy víc než padesátkrát a tři dokonce víc než stokrát.
„Na základě zjištění z této kontroly podal Nejvyšší kontrolní úřad trestní oznámení kvůli nehospodárným výdajům Ministerstva financí za poradenské a právní služby. NKÚ také ohlásil příslušným finančním úřadům podezření na porušení rozpočtové kázně ve výši téměř 33 milionů korun,“ uvádí Málková.
Oznámení se vztahovalo hlavně k výdajům za informační systém, který ministerstvo pořídilo na komplexní podporu státního dozoru. Systém stál 2,7 milionu korun, ale jeho cena se prostřednictvím dodávek zadaných v jednacím řízení bez uveřejnění, tedy bez otevřené soutěže, postupně navýšila na desetinásobek.
Podle NKÚ nelze tento systém efektivně využít pro správu odvodů, ani nezajišťuje komplexní podporu státního dozoru. Některé jeho funkce ministerstvo navíc vůbec nevyužívalo, přestože za ně zaplatilo.
Připravujeme nový zákon, reaguje ministerstvo
Ministerstvo si je prý problémů vědomo. „Podstatou problému je současně platná 24 let zastaralá právní úprava. Pro odstranění nedostatků byl vytvořen zcela nový návrh zákona upravujícího hazardní hry, který koncepčně mění parametry dnes již nevyhovujícího zákona o loteriích a jiných podobných hrách,“ reagoval na výtky NKÚ mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka. Nový zákon bude po vypořádání připomínkových řízení předložen vládě.
Nový zákon podle Ležatky již bude umožňovat provozovat hazardní hry právnickým osobám se sídlem v jiném členském státě Evropské unie nebo ve státě, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru na území České republiky. Ministerstvo tak očekává zvýšení výnosu z odvodů minimálně ve výši jedné miliardy korun.
