Někdo bit být musí. Co se změní? Někdo se zviditelnil, v tomto bodě je zákon úspěšný. Writeři graffiti? Jsem si v podstatě jistý, že sprejerů, ani jejich výtvorů neubude.
Většinou to po nocích stříkají mimojiné proto, že je láká adrenalin vyplavený vzrušením. Je to nebezpečné, je to ilegální, je to cool. S novým zákonem je to ještě lepší. Jenom možná tu a tam někomu nový zákon zničí život.
Odstrašující případ pro ostatní? Ale kdeže. Je to stejné jako s trestem smrti, jednoduchá psychologie – efekt by mělo, kdyby existovala jistota, že dotyčný bude přistižen a potrestán; na výši trestu nezáleží.
Nemám radost z čmáranic na zdech a památkách, jak možná někdo namítne, ale berte to realisticky. Sprejeři budou. Nový zákon je nezastaví ani nezdecimuje. Možná, že pak přijmeme zákon, podle kterého bude možné sprejera na ulici beztrestně odprásknout. Stejně tu dál budou.
Po ulicích se bude střílet, ovšem zákonodárce se bude moci pochlubit: Pro pořádek jsem udělal, co jsem mohl. Anebo můžeme o věcech přemýšlet konstruktivně. Sprejeři budou? Ano, ale vymezme dodržitelná a pro všechny strany přijatelná pravidla.
Řekněme: Památky a fasády domů jsou tabu. Pokud poškodí cizí věc, plná náhrada škody. Tedy ne kriminál, ale náhrada a povinnost uvést věci do původního stavu. Betonový podjezd? Nechme jim ho, všechno lepší než odlidštěná šeď. Já bych jim za to poděkoval, vždyť ty obludnosti polidšťují, stejně tak by dopravní podnik mohl nechat za jasně definovaných podmínek stříkat soupravy MHD.
Trestní stíhání patnáctiletých puberťáků, kteří si většinou plný dosah svého počínání neuvědomí, ani když je za to budeme střílet? Je to především neúčinné a k ničemu dobrému nepovede, efektem, kterým se autoři nyní ohánějí, se zákon zákonitě mine. Krom jiného proto, že nikdo ho nemůže reálně prosadit a naplnit. A vydám-li zákon, jehož naplnění nejsem schopný prosadit, jsem za šaška.
Tomáš Houška, Praha 6
