Na potřebu dostatečného odpočinku má upozornit Světový den spánku, který letos připadá na 18. března.
„Nedostatek spánku působí na řadu projevů dítěte. Ovlivňuje jeho náladu a rozpoložení. U těch dětí, které se nedostatečně vyspí, se projevuje mrzutost, úzkost, deprese. Zhoršuje se učení, paměť a pozornost. Děti mají tendenci při výuce usínat,“ popsala lékařka Iva Příhodová z neurologické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice. Podle ní se pak některé ospalé děti snaží udržet bdělé nadměrnou aktivitou, agresivitou či vzdorovitostí.
Projevy nespavosti se objevují podle odborníků u třetiny až poloviny kojenců a batolat v Česku. Malé děti mívají problémy s usínáním, zabere jim víc než 20 minut. Předčasně se také probouzejí. Pokud potíže trvají déle než tři měsíce a objevují se několikrát týdně, je dobré navštívit lékaře. Podle Příhodové v naprosté většině případů může za nespavost nesprávný režim a výchovný přístup. Po změně problém zmizí.
Usnout bez rodičů, bez nošení v náručí
„Klíčové je, že by se kojenec kolem třetího a čtvrtého měsíce měl naučit usínat samostatně, bez přítomnosti rodiče, bez krmení, bez houpání, bez nošení v náručí, aby, když se vzbudí, neplakal, protože je zvyklý,“ uvedla Příhodová.
Výzkum: Smartphone před spaním nepoužívejte, budete špatně spát |
Náměsíčnost, noční děsy a můry či přetrvávající pomočování se objevují až u 15 procent předškoláků a školáků. Potíže obvykle s věkem ustupují, řekla lékařka. I tady je podle ní důležitý pravidelný režim spánku a bdění.
Dospívající mají zase problém s načasováním spánku. Spaní si o dvě hodiny proti obvyklému času odsouvá a biologické hodiny si takto přeřídí až desetina mladých. Učení a další aktivity přesouvají do nočních hodin. Usínají později a později se také budí, do školy nestíhají přijít včas, mají zhoršenou pozornost, bývají ospalí, trpívají depresemi či úzkostmi.
Pro děti lék na spaní není
Příhodová podotkla, že roli v pozdějším usínání hrají i genetické dispozice. Někteří lidé jsou skřivani, jiní sovy. K přivolání spánku se podává spánkový hormon melatonin, při probouzení se využívá v ranních hodinách intenzivní světlo. Čas spánku se postupně posouvá zpět na dobu, která je přiměřená pro daný věk. Důležité je pak režim zachovávat a neponocovat o víkendech. Podle lékařů léčba nebývá ale moc úspěšná, dospívající totiž nemají ke změně moc velkou vůli.
Podle Příhodové pro děti není v Česku schválený žádný lék na spaní. Užívají se homeopatika, přírodní přípravky či třeba léky na alergii, jejichž vedlejším účinkem je ospalost.
Specializovaná spánková vyšetření dětí zajišťují v republice tři pracoviště - v Praze na neurologické klinice 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice a na klinice dětské neurologie v Motole, v Ostravě pak na dětské neurologické klinice tamní fakultní nemocnice.
