Špálova galerie se ocitla ve finanční tísni

Nové Město - Tak jako každý rok, vstupuje galerista Jaroslav Krbůšek do nového roku s obavami. Čeho se bojí zkušený galerista, který svou první výstavu v galerii Opatov zahájil v roce 1984 a od té doby provozoval ještě galerii Ruce a již šest let vede Galerii Václava Špály? Že totiž jeho nové působiště - galerie nesoucí jméno slavného českého malíře a grafika - se z nedostatku peněz přemění v komerční prostor postrádající program a nové impulsy, kde se vše bude řídit jen penězi. Tak by totiž podle něho mohla prestižní galerie v centru města dopadnout, pokud v nejbližší době nesežene peníze na její další provoz.

"Včera mi odřekl další sponzor, který měl hradit polovinu nákladů na další rok, a pokud ty peníze neseženu, tak pojedeme tak do února," říká galerista, který má problémy se sháněním financí každý rok, ale teprve letos považuje situaci za opravdu vážnou.

Sponzor, který se finančně podílel na téměř třech sezonách galerie a bylo pravděpodobné, že v tom bude i nadále pokračovat, upustil totiž od smlouvy kvůli jedné z "nevhodných" výstav. "Jak jsem se později dozvěděl, stačil k tomu jediný telefonát. Někomu se prostě nelíbila expozice, kde autoři použili snímky spolupracovníků StB, kteří dodnes působí v politice," vysvětluje galerista.

Právě o nezávislost této galerie, která se snaží představovat současné umění, mladé, neznámé autory, se Krbůšek bojí. Nezávislost na lidech nebo na penězích. "Může to dopadnout tak, jak je to nyní v Mánesu. Autoři si náklady na výstavu hradí sami a výsledek pak podle toho vypadá... Pokud ve Špálovce bude fungovat tento model, který pochopitelně nemůže přát mladému a soudobému umění, pak já u toho nebudu," dodává s tím, že by jeho práce ztratila smysl.

Galerista spravující galerii patřící Nadaci českého fondu výtvarných umění připouští, že neoplývá schopnostmi kvalitního manažera. Právě z tohoto důvodu oslovil jiné, schopnější lidi, ale ani ti neuspěli. Zaměření galerie navíc neumožňuje velký prodej děl, který jinde v soukromých galeriích výrazně ovlivňuje rozpočet. To, aby si totiž někdo koupil dílo mladého, téměř neznámého autora, je podle Krbůška více než vzácné. "Takových kupců je zoufale málo, proto k penězům od státu a města nezbývá než přidat sponzorské peníze. Jiná cesta prostě není," konstatuje.

Přesto se Krbůšek nevzdává, a když už nezbude nic jiného než skončit, ohlíží se optimisticky. "Bylo tady ročně dvaadvacet výstav a většina z nich se opravdu povedla. Už proto musím být spokojený," dodává spokojeně galerista. Na odborné zhodnocení doby, kdy byla galerie pod jeho vedením, si ale, jak sám říká, rád ještě počká.