1. Soudy a kauza H-System
V létě letošního roku klienti H-Systemu definitivně prohráli spor s insolvenčním správcem. Nejvyšší soud tehdy jim nařídil do měsíce vyklidit osm bytových domů, ve kterých žijí. Soudce rozhodování připodobnil ke hledání nejlepší z nejhorších variant.
Vyklidit byty v Horoměřicích u Prahy nakonec lidé z družstva Svatopluk nemuseli.Vykonavatelnost červencového rozhodnutí Nejvyššího soudu Ústavní soud odložil v srpnu do doby, než kauzu z podnětu družstva sám přezkoumá.
V listopadu se o kauze H-System mluvilo také v souvislosti s prohlášením ministra spravedlnosti Jana Kněžínka. Ten uvedl, že se dohodl na odškodnění za neúměrně dlouhé trestní řízení přibližně s šedesátkou členů sdružení Maják, v němž je část klientů zkrachovalého H-Systemu. Za neúměrně dlouhé trestní řízení dostane každý z nich v průměru sto tisíc korun, stát zaplatí celkem 6,3 milionu Kč. Členové Majáku po odškodnění vezmou zpět své žaloby.
2. Český pár gayů uznal Nejvyšší soud rodiči dítěte
V květnu letošního roku uspěl u Nejvyššího soudu první český pár gayů. Český soud jim povolil, aby byli oba zapsáni jako právoplatní rodiče v rodném listě jejich dítěte.
Přestože gayové a lesby mohou od roku 2006 v České republice uzavírat registrované partnerství, tento svazek jim nepřináší stejná práva jako manželství. Partneři tak například spolu nemohou adoptovat děti. Podle legislativy může dítě osvojit pouze heterosexuální pár nebo jedinec.
Pár nechtěl, aby jednoho z nich úřady nepovažovaly za plnohodnotného rodiče. Od přátel věděli, že existuje jiná možnost, jak si dítě opatřit, protože někteří z nich už měli dítě od náhradní matky, tedy díky takzvanému procesu surogace. Dvojici mužů tedy odnosila dítě náhradní matka v USA v Kalifornii.
V celé věci jim pomohla advokátka Kateřina Menclová, která se na Nejvyšší soud obrátila. Žádala jej, aby potvrdil rozsudek amerického státu, který oba partnery rodiči prohlásil. V Americe totiž každý případ náhradního mateřství schvaluje soud. Po dvou měsících od podání návrhu, na začátku května 2018, americký rozsudek český soud schválil a uznal oba muže rodiči.
3. Hidžáb ve škole u Nejvyššího soudu
Pražský městský soud pravomocně již v roce 2017 zamítl žalobu somálské dívky na střední zdravotnickou školu, s níž vedla spor o nošení hidžábu ve výuce. Cizinka v žalobě tvrdí, že ji škola nepřímo diskriminovala, protože jí zakázala nosit na hlavě šátek. Požadovala omluvu a odškodnění 60 tisíc korun.
Celá kauza ovšem v lednu 2018 zamířila k Nejvyššímu soudu, kam podal advokátka cizinky podala dovolání. Rozhodnutí soudu by pomohlo vytvořit judikaturu pro podobné případy v budoucnosti.
Úřad by měl o kauze rozhodnout podle informací serveru iDNES.cz až v příštím roce.
4. Za komentáře na internetu stanuli před soudem
Za rasově motivované výhrůžky zpěváku Radku Bangovi v souvislosti s jeho postojem ke kapele Ortel potrestal v lednu letošního prostějovský soud dvaatřicetiletého Aleše Rozsívala podmíněným trestem 18 měsíců se zkušební dobou 30 měsíců. Odsoudil ho za čtyři trestné činy.
Jde o druhého člověka, který za urážky skončil před soudem. V srpnu loňského roku potrestal kladenský okresní soud dvacetiletého studenta Davida Šmída za přečin projevu sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka 100 hodinami veřejně prospěšných prací.
Vulgární, xenofobní a rasově motivované komentáře plné vulgarismů a výhrůžek umístili Rozsíval a Šmíd na zpěvákův profil v prosinci 2016. Reagovali tak na to, že Banga demonstrativně odešel z divadelního sálu při vyhlášení skupiny Ortel během předávání cen Zlatý slavík.
5. Data o počasí mají být bezplatná a veřejná
Informace o počasí mají být podle červencového rozhodnutí soudu pro veřejnost bezplatně přístupné. Soudci Českému hydrometeorologickému ústavu nařídili, aby zájemcům umožnil zveřejňovat záznamy o srážkách a teplotách.
Žalobu na ČHMÚ podal v roce 2015 novinář Českého rozhlasu Jan Cibulka. Ústav i ministerstvo životního prostředí totiž odmítly informace o počasí publikovat. Případ proto skončil u pražského soudu, který se za Cibulku postavil a rozhodl, že záznamy o počasí by měly být občanům dostupné zdarma.
6. Zrušení restituční tečky, stát dál rozdává pozemky
V červnu Ústavní soud zrušil takzvanou restituční tečku, která se týkala nároků na vrácení zemědělské půdy, kterou jejím původním vlastníkům zabavili za komunistického režimu po únoru 1948.
Restituenti nebo jejich potomci, kteří se do konce roku 1992 o svou půdu přihlásili, mohli dosud žádat o vydání zabavených pozemků a pokud jim jejich původní půda nemohla být vrácena, měli právo na vydání náhradního pozemku, nebo finanční vyrovnání. Na základě takzvané druhé restituční tečky, která měla vstoupit v platnost v červenci letošního roku, měli mít restituenti právo pouze na finanční vyrovnání.
Zrušení novely schválené v roce 2016 navrhla skupina 18 senátorů. Ústavní soud jim dal nakonec zapravdu. Stát tak dál poskytuje restituentům kromě finančního odškodnění i náhradní pozemky.
7. Policista zatarasil cestu ujíždějícímu motorkáři
Obvodní soud pro Prahu 8 v říjnu zprostil viny policistu Šimona Vaice, kterého inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) obvinila z toho, že těžce zranil ujíždějícího motorkáře, když mu zatarasil cestu služebním vozidlem. Soud rozhodl, že se Vaic nedopustil trestného činu a že jednal úměrně nebezpečné jízdě motocyklisty.
Policista před rokem zahradil vozem cestu ujíždějícímu motorkáři Tomáši Berkovi, který měl několik zákazů řízení. Berka do něho vrazil a vážně se zranil.
Případem se zabývala Generální inspekce bezpečnostních sborů, jejíž šetření dostalo případ až k soudu. Podle GIBS totiž Šimon Vaice svým jednáním pochybil a nepostupoval v souladu se zákonem. Inspektoři tvrdili, že Vaice mohl pro zastavení motorky použít jiné prostředky.
Podzimní soudu není pravomocné, podle stránek infoSoud se proti rozhodnutí soudu někdo odvolal.
8. Milerová prohrála spor o Krtečka
Výtvarnice Kateřina Milerová prohrála v září svůj sport o Krtečka a nemůže dále vydávat svou knihu „Krtek na návštěvě“ a neprodané publikace měla stáhnout z trhu. Podle rozhodnutí pražského vrchního soudu není licenční smlouva uzavřená mezi výtvarnicí a jejím otcem a autorem krtečka Zdeňkem Milerem platná.
Spory kolem oblíbené kreslené postavičky se táhnou řadu let, zatím není ani zřejmé, kdo všechno má po výtvarníkovi dědit. Miler po sobě totiž zanechal několik různých závětí.
Správkyní licence je od smrti umělce advokátka Milena Fischerová, která se má o majetek starat až do ukončení dědického řízení. Právě na její stranu se pražský soud v tomto sporu postavil.
9. Trýznitelku zvířat poslal soud za mříže
Večerková se „proslavila“ neustálým porušováním zákazů chovu zvířat a zákazů řízení. Úřední zákazy ji však netrápily a stále si pořizovala další štěňata i jiné domácí mazlíčky. V říjnu 2017 na sebe upozornila tím, že v zamčeném autě nechala živořit několik dní dospělého psa a štěně. Jeden ze psů byl nakrátko přivázaný vodítkem k opěrce hlavy, štěně zavřené v přepravce pro kočky plné výkalů. Psy vysvobodili až přivolaní policisté.
Jelikož měla Večerková na kontě více prohřešků u jiných soudů, dostala dva tresty – dvanáct a osm měsíců odnětí svobody. Proti tomu se však odvolala státní zástupkyně, která požadovala, aby Městský soud v Praze vynesl nad dvaatřicetiletou ženou souhrnný trest.
Úřad vyměřil Večerkové trest osmnáct měsíců nepodmíněně a zákaz chovu zvířat na pět let.
