Vojenskému zpravodajství návrh ukládá, aby vyhledávalo v kybernetickém prostoru jevy, které svědčí o kybernetickém útoku proti Česku. Spolupracovat by na tom mělo s dalšími státními orgány a institucemi. Od dalších ministerstev by mohlo požadovat podklady.
Úkolem armádních zpravodajců bude hrozbu vyhodnotit a rozhodnout, který ze státních orgánů by měl proti ní zasáhnout, zakročit může i samo. V krajním případě by mohlo zvolit i aktivní zásah.
K činnosti by měli zpravodajci dostat pravomoc umisťovat do určených bodů veřejných komunikačních sítí detekční prostředky. Po sněmovních úpravách azákon umožní dobrovolnou dohodu Vojenského zpravodajství s operátory. Zpravodajci by tak místo vlastních zařízení mohli využívat schopnosti a technické možnosti operátorů. Nasazení vlastních systémů detekce by bylo až poslední možností.
Ministerstvo obrany novelu zdůvodňuje potřebou vytvoření schopnosti provádět široké spektrum operací v kybernetickém prostoru. Česko by díky tomu bylo schopné zasáhnout proti závažným kybernetickým útokům, které by proti němu směřovaly.
Kritici se v minulosti obávali například zásahů do soukromí lidí na internetu. Výhrady vznášeli rovněž poskytovatelé internetového připojení.