Podívejte se i na naše další živé přenosy
Sledovat na iDNES.tvZákon ve Sněmovně ve středu prošel prvním čtením. Nyní se jím budou zabývat parlamentní výbory.
Hlavní autorka návrhu trvalého kurzarbeitu, ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD nemohla do parlamentu dorazit a omlouval ji šéf poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka.
„Přišla jsem do kontaktu s člověkem pozitivním na koronavirus. Nebyla mi nařízena karanténa. Dnes jsem podstoupila test, prozatím zůstávám preventivně v izolaci a pracuji z domova,“ uvedla na Twitteru Maláčová.
Kalousek se divil, že vládní návrh kritizuje premiér
Vrátit návrh vládě k přepracování neúspěšně navrhoval Kalousek. „Opravdu si nepamatuji, že by vláda přišla do Sněmovny s návrhem a předseda vlády zároveň řekl, že se vládě návrh nepovedl,“ řekl Kalousek. „Prosím vás, vážená vládo, vemte si to zpátky a předělejte to. Nejsem ochoten jednat o předloze vládního návrhu, o kterém sama vláda říká, že se jí nepovedl,“ prohlásil Kalousek.
„Zmastili jste kurzarbeit. Pustili jste se do politických her místo toho, abyste mysleli na firmy a zaměstnance,“ vyčetl totiž vládě tento týden prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
A premiér Andrej Babiš připustil, že výhrady k návrhu, kvůli němuž se opakovaně scházela vláda, mohou být oprávněné. „Návrh se nepovedl, nikdo není spokojený. Dokonce ministr Toman ve vládě hlasitě protestoval proti kurzarbeitu, protože jeho resortu chybí asi 15 tisíc zaměstnanců,“ řekl Babiš na on-line sněmu Svazu průmyslu a dopravy.
„Mně přijde v pořádku přiznat chybu. Pan premiér to nedělá příliš často,“ řekla první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.
Piráti navrhli vyšší příspěvek od státu zaměstnancům
Poslanci se chystají návrh vlády významně předělat. Piráti i TOP 09 například chtějí, aby byl strop příspěvku státu na plat zaměstnance při kurzarbeitu vyšší, než navrhla vláda. „Jedenapůlnásobek průměrné mzdy, ale jen na dva měsíce,“ uvedla Richterová.
Vláda chce strop příspěvku státu v kurzarbeitu do výše celostátní průměrné mzdy a to na dvanáct měsíců. Piráti by příspěvek při kurzarbeitu doporučovali vyplácet maximálně šest měsíců.
„Navrhujeme zvýšit podporu na 1,5násobek průměrné mzdy, snížit odvody pro firmy na 50 procent za ty dny, kdy zaměstnanci nepracují nebo přechodně na jeden rok upravit v zákoníku práce možnosti propouštění s následnou rekvalifikací a tříměsíčným odstupným, z čehož dva měsíce hradí stát. Tyto změny by pomohly jak firmám, tak samotné restrukturalizaci současné ekonomiky,“ uvedla šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
„Kurzarbeit je v době nejistoty velmi dobrá věc, ale vláda nepředložila dobrý návrh,“ řekl předseda ODS Petr Fiala. „Jsme připraveni návrh opravit pozměňovacími návrhy,“ avizoval lídr občanských demokratů. Šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura označil návrh za mimořádně důležitý, protože principy trvalého kurzarbeitu by mohly platit desítky let.
Nerespektuje to dohodu s odbory, vadí komunistům
„Návrh nerespektuje dohodu s odbory,“ řekl před schůzí Stanislav Grospič, místopředseda KSČM, která toleruje menšinovou vládu. Kriticky se k návrhu staví zaměstnavatelé a nepovedl se ani podle premiéra Andreje Babiše.
Stahovat návrh z parlamentu a přepracovávat ho by ale podle komunistů vláda neměla. „Nic nebrání, aby do toho vláda vstoupila komplexním pozměňovacím návrhem,“ uvedl Grospič.
Chraňme všechny zaměstnance, chce SPD
„Hnutí SPD principiálně podporuje kurzarbeit. Je třeba, aby stát na maximum podpořil zaměstnavatele a zaměstnance,“ uvedl předseda SPD Tomio Okamura. Podle hnutí ale návrh nespravedlivě vylučuje zaměstnance, kteří mají smlouvu na dobu určitou, nebo nemají ve firmě odpracované alespoň tři měsíce.
„Je to velmi důležitý bod. My kurzarbeit podporujeme,“ řekl před schůzí předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Jeho strana vítá snahu udržet zaměstnanost, ale bude se snažit upravit zákon vlastními pozměňovacími návrhy.
70 procent čisté mzdy od státu
Stát má v režimu kurzarbeit, kdy zaměstnanec firmy zůstává doma, přispívat na jeho plat částkou ve výši 70 procent jeho čisté mzdy. „Je to krvavý kompromis,“ řekla o návrhu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD poté, co ho schválila vláda. Na pravidlech pro kurzarbeit, který měl podle původního plánu vlád od začátku listopadu nahradit programy Antivirus, se ministři před tím několikrát neshodli.
„Každá dohoda je o kompromisu,“ řekla po jednání vlády také ministryně financí Schillerová. „Musí se dopad rozdělit spravedlivě mezi zaměstnavatele, stát a zaměstnance,“ uvedla ministryně financí.
Program kurzarbeit by spouštěla vláda při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví. Pracovník by mohl doma zůstat jeden až čtyři dny v týdnu, a to maximálně 12 měsíců. Místo platu od firmy by dostával podle návrhu vlády příspěvek od státu, nejvýš však do výše celostátní průměrné mzdy. Dostat by ho mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.
Zaměstnavatel má hradit za dobu nepřidělování práce pojistné na zdravotní pojištění v plné výši a pojistné na sociální pojištění z částky odpovídající 70 procentům čisté mzdy.
Jen pro firmy platící daně v Česku
Kurzarbeit nebude moci využít firma, která má sídlo v daňových rájích. Právnická osoba musí mít sídlo v České republice a platit v ní daně. Firma, která bude využívat kurzarbeit, také nebude moci vyplácet dividendy. Podle vládního návrhu novely zákona o zaměstnanosti by přesné podmínky pro kurzarbeit nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát.
Vláda předpokládala, že pravidla pro trvalý kurzarbeit začnou platit od listopadu, aby mohla nahradit program Antivirus, který má skončit na konci října. Proto původně chtěla, aby parlament návrh schvaloval ve zrychleném režimu za jeden den, nakonec ho ale chce i koalice v průběhu schvalování upravovat. „Nikdo nechce konzervovat mrtvá pracovní místa,“ řekla dříve ministryně práce a sociálních věcí Maláčová.