Ministr financí Zbyněk Stanjura. ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka...

Ministr financí Zbyněk Stanjura. ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný ve Sněmovně při jednání o novele státního rozpočtu na letošní rok | foto: ČTK

Záchranáři mohou do penze dříve, prominentům bývalého režimu se sníží penze

  • 88
Sněmovna potvrdila snížení penzí prominentům bývalého komunistického režimu. Počítá s tím novela zákona o důchodovém pojištění, kterou vrátil Senát a která také umožní, aby zdravotničtí záchranáři mohli odcházet do důchodu o pět let dříve bez jakékoli sankce. Zákon ještě musí potvrdit prezident Miloš Zeman.

Krácení penzí prominentům bývalého režimu bude o 300 korun za každý rok, kdy pro komunistický režim pracovali. „Mají dnes velmi slušné důchody. Beru to jako částečné narovnání,“ řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka, když to Sněmovna schválila poprvé.

Seznamy bývalých funkcionářů by měl sestavit Ústav pro studium totalitních režimů tak, aby se změna mohla připravit v příštím roce a snížení by mohlo nastat v roce 2024.

Zákon vrátil Senát, který navrhl připojit k záchranářům také podnikové hasiče. Senátoři poukazují na to, že podnikoví hasiči na rozdíl od republikových hasičů nemají stejně jako zdravotničtí záchranáři nárok na rentu a na výsluhy.

„Já myslím, že to stojí za to podpořit,“ uvedl vicepremiér a předseda Pirátů Ivan Bartoš. „Tato změna je opodstatněná,“ řekl také šéf poslanců KDU-ČSL Marek Výborný.

Koho se má týkat snížení důchodů

Snížení penzí se má týkat lidí, kteří v období od 25. února 1948 do 17. listopadu 1989 byli

a) členem nebo kandidátem Ústředního výboru Komunistické strany Československa nebo Ústředního výboru Komunistické strany Slovenska,

b) vedoucím tajemníkem krajských, okresních nebo obvodních výborů Komunistické strany Československa nebo Komunistické strany Slovenska,

c) členem vlády Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky,

d) předsedou Národního shromáždění Československé republiky, Národního shromáždění Československé socialistické republiky, Federálního shromáždění Československé socialistické republiky, České národní rady nebo Slovenské národní rady,

e) předsedou nebo primátorem národních výborů, jde-li o zemské národní výbory, ústřední národní výbory, krajské národní výbory, Národní výbor hlavního města Prahy, okresní národní výbory, národní výbory měst Brno, Plzeň a Ostrava a obvodní národní výbory v krajských městech a v hlavním městě Praze,

f) předsedou Nejvyššího soudu Československé republiky, Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky, Nejvyššího soudu České socialistické republiky nebo Nejvyššího soudu Slovenské socialistické republiky,

g) generálním prokurátorem Československé republiky, Československé socialistické republiky, České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky nebo hlavním vojenským prokurátorem,

h) plukovníkem nebo generálem působícím v Hlavní politické správě ministerstva národní obrany nebo federálního ministerstva národní obrany, politické správě vojenského okruhu, útvaru Vojenské kontrarozvědky jako složky Státní bezpečnosti nebo Zpravodajské správy Generálního štábu Československé lidové armády a jejích předchůdců,

i) plukovníkem nebo generálem zařazeným ve Sboru národní bezpečnosti, vojsku ministerstva vnitra, Pohraniční stráži nebo Sboru nápravné výchovy a předchůdcích těchto útvarů (složek), nebo

j) členem Hlavního štábu Lidových milicí,


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video