Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Od roku 2024 bude zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu. Dolní komora přehlasovala po šestihodinové debatě veto prezidenta Miloše Zemana, který se podobně jako opoziční strany ANO a SPD obává záporného dopadu snížení plateb na kvalitu a dostupnost zdravotní péče. Vládní představitelé takové důsledky odmítli. Předloha bude účinná den potom, co vyjde ve sbírce.
Sněmovna také v sobotních ranních hodinách souhlasila se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu.
Členství Švédska a Finska musí schválit Zeman
Senát schválil rozšíření NATO o Finsko a Švédsko už dřív, zbývá podpis prezidenta. Zeman vstup obou zemí do aliance podle dřívějšího vyjádření jeho mluvčího od začátku podporoval.
Finské členství podpořila Sněmovna hlasy 134 ze 152 přítomných členů, proti byli čtyři. Pro členství Švédska hlasovalo 135 ze 151 přítomných poslanců, i v tomto případě byli čtyři proti.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že přistoupení Finska a Švédska bude pro NATO i Českou republiku jednoznačně přínosem. „Je v zájmu ČR a bezpečnosti ČR, abychom rozšířili Severoatlantickou alianci o tyto dva státy,“ poznamenal. Podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara z opozičního klubu ANO je vstup Finska a Švédska do aliance významným krokem pro českou bezpečnost. „Vstup obou zemí do NATO bude kromě ukotvení záruky vlastní bezpečnosti představovat bezprecedentní rozšíření plné alianční síly,“ uvedl.
Souhlas s přístupovými protokoly obou zemí podpořil za frakci SPD její poslanec a někdejší ministr Jaroslav Bašta. Navzdory tomu čtveřice poslanců tohoto hnutí hlasovala proti.
Senát schválil Finsko a Švédsko v NATO. Putin ho chtěl oslabit, dosáhl opaku |
Přístupové protokoly jsou v Česku formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.
V červenci zástupci 30 členských zemí NATO podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy. Ratifikován byl vstup obou zemí do NATO dosud v 23 zemích z 30 členských států.
Opozice novelu o snížení plateb kritizovala
Zemanovo veto dolní komora přehlasovala hlasy 104 přítomných poslanců vládního tábora ODS, STAN, KDU-ČSL, TOP 09 a Pirátů. Potřeba bylo nejméně 101 hlasů. Před samotným rozhodnutím si ještě vyžádal půlhodinovou přestávku klub SPD. Pak ještě dolní komora hlasovala o návrhu předsedy poslanců ODS Marka Bendy na vyhlášení tříminutové pauzy proto, aby koalice zjistila, zda má v sálu dostatečný počet poslanců.
Případy, kdy by čeští poslanci jednali mnoho hodin bez přestávky až do brzkých ranních hodin, jsou spíše výjimečné. V minulém volebním období se tak stalo dvakrát, letos ale Sněmovna jednala přes noc již pětkrát. |
Sněmovní diskusi provázela kritika snížení plateb od poslanců ANO a SPD. „Na zdraví občanů se nešetří ani v dobách dobrých, ani v dobách zlých,“ zdůraznila předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová. Podle ní „extrémně nezodpovědná“ předloha může spolu s inflací způsobit chudobu českého zdravotnictví.
„Je to proti udržitelnosti českého zdravotnictví,“ prohlásil lídr SPD Tomio Okamura. Kabinet se podle něj zaštiťuje západními zeměmi, ve skutečnosti ale směruje Česko k méně rozvinutým státům.
„Polechtali jste ego panu ministru financí Zbyňku Stanjurovi,“ vzkázala koalici po hlasování Schillerová. Podle Okamury vzala vládní koalice občanům 14 miliard korun z veřejného zdravotního pojištění. Jde o částku, kterou má stát ušetřit ve svém letošním rozpočtu. Vláda podle lídra SPD bude odpovědna za veškeré průtahy a nedostupnost zdravotní péče.
Zeman vetoval snížení plateb státu do zdravotnictví. Obává se o kvalitu péče |
Valorizace stejná jako u důchodů
Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely platby klesnou do konce roku na 1487 korun. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni.
„Přijatá zákonná úprava ohrožuje zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče a vůbec neřeší jejich nezbytné zlepšování,“ napsal prezident ve zdůvodnění svého veta.
Valorizační mechanismus zaváděný od roku 2024 bude stejný jako u důchodů. Státní platby do zdravotnictví tedy porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace bude vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát podle novely odvádět příští rok. Opoziční poslanci mechanimus v debatě podpořili, výchozí částka by ale podle nich měla být vyšší.
K jednání o nedůvěře Fialově vládě se Sněmovna sejde 1. září |
Předloha po dřívějších sněmovních úpravách také sjednotí a pozmění pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven. Prodlouží přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče.
Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy téměř za 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích.
Sporným snížením zdravotních plateb státu se Sněmovna začala zabývat po 12,5 hodinách od zahájení jednání v pátek ráno. Ke schválení programu schůze se Sněmovna dostala po 11 hodinách debaty o návrzích změn programu schůze, které předkládali poslanci ANO a SPD. Z řad koalice zněla obvinění z obstrukcí a dokonce destrukce schůze.
