„Tyto dvě země pochopily, že kolektivní obrana je cesta do budoucnosti,“ řekl ke vstupu Finska a Švédska do NATO senátor za TOP 09 Tomáš Czernin.
Zástupci Švédska a Finska podepsali přístupové protokoly k Severoatlantické alianci 5. července. K přijetí obou zemí do NATO je nutná ratifikace ve všech třiceti členských zemích aliance. Zatím vstup Finska a Švédska schválilo 23 zemí, zbývá sedm, mezi nimi Maďarsko a Turecko, které usiluje o vydání sedmi desítek lidí ze Švédska a Finska.
Zahraniční výbor Senátu jednomyslně podpořil přijetí Finska i Švédska do NATO |
Senát kývl na zahraniční armádní mise
Před tím Senát schválil plán zahraničních armádních misí do roku 2024. „Bezpečnostní zájmy země je třeba hájit i daleko za hranicemi,“ řekl senátor a první místopředseda TOP 09 Tomáš Czernin.
Celkem by v zahraničních misích mohlo v roce 2023 a 2024 působit podle vládního návrhu až 1362 vojáků. Současné mise jsou platné do konce letošního roku. Souhlas s vysláním vojáků musí dát také Sněmovna.
Plán je výrazně ovlivněn ruskou agresí vůči Ukrajině, řekla senátorům ministryně obrany Černochová. Až 1200 vojáků má podle návrhu působit „v rámci posílení obrany východní hranice“ NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Vládní plán počítá také s vyčleněním 20 vojáků „na ochranu diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině“, kteří budou moci odcestovat okamžitě po schválení mandátu a budou chránit zastupitelský úřad v Kyjevě, uvedla ministryně obrany.
Podporou Ukrajiny bráníte i sebe, řekl Perebyjnis. Vystrčil mu dal medaili |
Plán, který schválili senátoři. počítá také s možností krátkodobého pobytu vojáků dalších zemí NATO na českém území v počtu do 800 osob. V žádném případě to neznamená mandát pro jejich trvalé působení nebo zřízení základny na českém území, řekla Černochová. Náklady na mise mají podle ní činit ročně zhruba 1,4 miliardy korun.
Senát schválil změny zákona ohledně vymezení skutečných majitelů
Senát ve středu také schválil novelu zákona o evidenci skutečných majitelů. Vymezení skutečných majitelů se v zákoně změní. Rozšíří se také působnost zákona například na církve a náboženské společnosti, na politické strany a hnutí, na oborové a zaměstnavatelské organizace, honební společenstva a společenství vlastníků jednotek, která dosud mají výjimku.
Novelou podmínila Evropská komise možnost podání první české žádosti o platbu z Národního plánu obnovy. Do Česka může přijít 179 miliard korun.
Novela ruší rozlišení skutečného majitele jako koncového příjemce nebo jako osoby s koncovým vlivem. Obchodní korporace budou muset zhodnotit, kdo je jejich skutečným majitelem podle nového zákonného vymezení.
Novela také rozšiřuje možnosti dálkového přístupu do evidence skutečných majitelů. Změna míří především na poskytovatele dodací, kteří získají údaje bez spolupráce s žadateli.
