To, že takový návrh nakonec prosazovat nebudou, oznámil v úterý ve Sněmovně šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek.
„Proběhlo k tomu jednání na širší úrovni s rozpočtovými experty. Proběhlo k tomu jednání předsedů stran. Proto my jsme se rozhodli, že v tomto ustoupíme a ten návrh na start už v tomto roce, v roce 2022, nebudeme načítat na tomto jednání Poslanecké sněmovny,“ řekl Michálek.
Spor o podobu daně z neočekávaných zisků energetických firem, bank a petrochemických společností, před tím rozděloval vládní koalici. A pětikoalice se celý den pokoušela „sladit noty“.
Daň z mimořádných zisků má činit 60 procent a to po dobu tří let. Pro určení daně bude důležitý průměr základů daně za poslední čtyři roky (2018 až 2021) navýšený o tzv. toleranční pásmo ve výši dvaceti procent. Ministr financí Zbyněk Stanjura počítá s tím, že česká windfall tax přinese 85 miliard korun.
Šéfka poslanců opozičního ANO Alena Schillerová načetla v úterý pozměňovací návrh, aby česká windfall tax platila jen v příštím roce. Opozice ale nemá dost hlasů na to, aby to prosadila.
Piráti také chtěli snížit sazbu daně ze 60 na 40 procent i limit, od kterého se má daň vztahovat na banky. „Což se zakládá na závěrech K5 kde byli všichni včetně ministrů průmyslu a financí pro,“ napsal iDNES.cz předseda Pirátů, ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. On sám ale na dotyčném jednání K5 nebyl a se Stanjurou v úterý jednal šéf poslanců Pirátů Jakub Michálek.
Právě místopředsedkyně Sněmovny za Piráty Olga Richterová jako první z koaličních politiků před několika dny napsala na Twitteru, že koalice se dohodla, že windfall tax začne platit již v průběhu letošního roku. Po ní to potvrzovali další koaliční politici, ale po několika hodinách bylo vše jinak.
Vláda navrhla windfall tax až od příštího roku, aby ji kvůli nežádoucí retroaktivitě nezrušil Ústavní soud. Mezitím ale informace, že bude platit již letos, ovlivnila významně cenu akcií.
Schillerová žádala vyšetřování, jak počínání koalice srazilo ceny akcií o desítky miliard
„Zahráváte si s ohněm. Já se domnívám, že příslušné orgány by prostě měly zkoumat, co se vlastně stalo na burze,“ řekla exministryně financí Schillerová poté, co poslanci ANO a SPD neprosadili, aby Sněmovna jednala o ovlivňování burzy politiky vládní koalice.
Spory uvnitř koalice totiž vedly k pádu hodnoty akcií o 31 miliard korun, z toho ČEZ o 17 miliard. „Způsobujete škody v řádech desítek miliard korun,“ vytkl vládě také šéf SPD Tomio Okamura.
„Jsme suverénní země, nevládneme podle burzy, jsme odpovědní našim voličům a od toho máme dělat politiku, od toho máme právo říkat svoje politické názory, máme právo prezentovat koaliční dohody a nikoliv podle toho, když nějaké rozhodnutí je nepopulární nebo nějaké rozhodnutí vyvolá snížení cen nějakého subjektu na burze. Ale je to rozhodnutí, které se týká daní a to je součástí suverénní politiky státu,“ obhajoval počínání Pirátů Jakub Michálek.
Opozici vadí přijímat windfall tax pozměňovacím návrhem k daňovému balíčku
Daň z mimořádných zisků navrhl ministr Stanjura připojit k daňovému balíčku, který zvyšuje hranici pro povinnou registraci k plátcovství daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu na dva miliony korun od příštího roku.
„Co se týče zákona o daních z příjmů, tak největší změnou je změna limitu pro možnost využívání paušální daně, která když byl limit pro povinnou registraci DPH 1 milion, tak stejný limit byl pro možnost využití paušální daně, pokud v zákoně o DPH zvyšujeme limit na 2 miliony, tak já bych řekl, zcela logicky i zde zvyšujeme limit na 2 miliony. Zavádíme tady tři pásma,“ řekl ve Sněmovně ministr financí.
„V zásadě pro ty, kteří budou mít i v příštích letech příjem do 1 milionu, stejně jako v letošním roce, se nemění vůbec nic. Pro ty klasické živnostníky, to znamená, jak jsou většinou chápáni OSVČ, to jsou ti, kteří mají 80% výdajový paušál, se nemění také nic. Ten návrh v celém pásmu až do 2 milionů stanovuje stejný odvod. Ale u toho 60% a 40% máme další dvě pásma,“ uvedl Stanjura.
„Dále se zvyšují částky ročního příjmu, do kterého se nemusí podávat daňové přiznání. Obecně je to z 15 tisíc na 25 tisíc korun ročně a v případě poplatníka, který má jinak příjmy ze zaměstnání, se ta částka zvyšuje z 6 tisíc na 10 tisíc korun,“ řekl ministr financí.
„Daňový balíček má naši podporu,“ komentovala základní myšlenku daňového balíčku Schillerová. Výhrady má ale k tomu, aby daň z mimořádných zisků byla prosazována formou pozměňovacího návrhu. „Rozhodnutí neprojednávat daň z mimořádného zisku jako samostatný zákon je podle mého pohledu zcela neakceptovatelné. Považuji to za naprosto nepřijatelné a svým způsobem i zbabělé,“ prohlásila Schillerová. Cestu, kterou zvolila koalice k prosazení české windfall tax, kritizoval také poslanec SPD Jan Hrnčíř.
V úterý mohli poslanci předložit pozměňovací návrhy k daňovému balíčku. Konečné hlasování o něm a tedy i o válečné dani má být příští týden v pátek.
