(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Jsme vykreslovány jako živly, píší církve poslancům. Zdanění se budou bránit

  • 180
Proti zdanění náhrad, které dostávají za nevrácený majetek, se důrazně ozvaly církve. V dopise poslancům odmítají, aby byly vykreslovány jako protiprávní živly a aby částečné navracení majetku bylo označováno jako „zlodějna“. Zároveň upozornily, že když projde návrh komunistů zdanit náhrady, budou se bránit všemi prostředky.

„Jsme návrhem vážně znepokojeni. Návrh podle našeho názoru porušuje základní zásady právního státu, mezi jinými právní principy právní jistoty, důvěry v právo, zákazu zpětné účinnosti zákonů anebo legitimního očekávání založeného zákone,“ píše se doslova v dopisu poslancům rozpočtového výboru, který podepsali Stanislav Přibyl, generální sekretář České biskupské konference, Petr Jan Vinš, generální sekretář Ekumenické rady církví v ČR a Tomáš Kraus, tajemník Federace židovských obcí. Dopis má iDNES.cz k dispozici.

„Jako představitelé církví a náboženských společností v České republice cítíme povinnost zdůraznit, že diskuse spojená s návrhem zákona poškozuje dobré jméno našich institucí, které existují a nezištně působí ve prospěch celé společnosti. I přesto jsou církve vykreslovány jako protiprávní živly a částečné navracení majetku jako zlodějna. Tím se uměle vyvolává další zbytečný společenský střet a rozděluje veřejnost,“ napsaly církve poslancům.

Vinš přišel také ve středu osobně na jednání rozpočtového výboru Sněmovny a ve vystoupení před poslanci mluvil jak o tom, že by v případě schválení zákona zamířily církve k Ústavnímu soudu, tak o možnosti arbitráží se státem kvůli porušení smluv, které stát s církvemi uzavřel po přijetí zákona.

Kalousek bránil církve a princip právního státu

Na podporu církví a dodržování principů právního státu vystoupil předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek, který byl v době přijetí zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi ministrem financí. „Bylo podepsáno 17 smluv soukromoprávního charakteru. Ty je možno měnit dodatkem ke smlouvě, když se obě strany dohodnou,“ řekl Kalousek.

Ptal se ministryně financí Aleny Schillerové z hnutí ANO, kolik odborných stanovisek varovalo vládu, že je návrh komunistů protiústavní. „Ukradli to už jednou, chtějí to ukradnout podruhé, jsou zcela konzistentní,“ řekl Kalousek.

„Zdanění je jedna z možností jak napravit chybně nastavenou finanční náhradu,“ řekl komunista Vladimír Koníček, předkladatel návrhu zdanit náhrady církvím.

Zdanění náhrad by považovala vláda za „přiměřené“

„Za klíčové pokládám stanovisko legislativní rady vlády, protiústavnost může konstatovat pouze Ústavní soud. Pokud by došlo ke zdanění náhrady, považovala by to vláda za přiměřené,“ opáčila Kalouskovi na ministryně Schillerová

Kalouskovi oponoval Pirát Mikuláš Ferjenčík. „Bavíme se, jestli ta cifra byla přiměřená nebo nebyla. Jsou i respektovaní ústavní právníci, kteří si nemyslí, že ta otázka zdanění je jednoznačná. Tvrzení, že je to zjevně protiústavní, neobstojí,“ uvedl Ferjenčík.

Sociální demokrat Roman Onderka navrhl, že co si církve, které ještě vedou některé spory, vysoudí, to by mělo být odečteno od náhrad, které podle přijatého zákona dostávají za nevydaný majetek. Rozpočtový výbor debatu přerušil do 25. dubna, poslanci budou mít čas připravit pozměňovací návrhy.

Zákon o církevních restitucích schválený za vlády Petra Nečase počítá s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávají, mají církve během třiceti let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci. Náhrady jsou vypláceny podle tohoto zákona už od roku 2013.

Stát by podle komunistů, kteří zdanění náhrad církvím navrhli, mohl získat každoročně zpět zhruba 380 milionů z přibližně dvou miliard korun, které církvím posílá. Za celou dobu vyplácení náhrad by šlo asi o jedenáct miliard korun.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video