„Nejprve jsem se ptal na školách v okolí, pak jsem se díval i dál. Na odpovědi na inzerát se mi často ani nikdo neozval,“ vypráví Bohuslav. Od září pracuje, i když hodinu a půl dojíždí. Učí také něco jiného, než vystudoval. „S tím, že budu práci dlouho hledat, jsem vůbec nepočítal. Všude se mluví o tom, že učitelů je málo,“ dodává mladý absolvent.
Jenže i pracovní trh ve školství má výjimky. A Bohuslav narazil hned na dvě. První je místo, kde práci hledá. „Jihomoravský region má podle průzkumů perspektivní věkovou strukturu učitelů. Není tu výraznější zastoupení starších pedagogů, a tak by ani do budoucna neměl nastat výrazný odliv,“ vysvětluje jednu z jihomoravských anomálií děkan Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Jiří Němec.
Kdyby Bohuslav hledal práci například na Karlovarsku, tak dlouho by to nejspíš netrvalo. Karlovarský kraj má vysoký podíl učitelů, kteří jsou před důchodem. A navíc se zdá, že studenti, kteří odtud odešli na pedagogické fakulty do Plzně, Prahy nebo Brna, se až příliš často nevracejí domů. Což je v okolí Brna naopak. „Pro mě, který se tu narodil, je to při hledání práce velká nevýhoda,“ uvažuje Bohuslav.
Učitel na půl úvazku
Druhou výjimkou z pravidla je obor, který Bohuslav vystudoval. „O tom, jak se uplatním, jsem neuvažoval. Vybral jsem si základy společenských věd a dějepis, které mi ve škole šly nejlépe,“ říká. Jenže školy, jejichž pověst závisí na výsledcích u maturit a přijímacích zkoušek, na úkor „jeho“ předmětů přidávají hodiny matematiky a českého jazyka. Předměty jako dějepis nebo občanská výchova mají tak málo hodin, že nevydají na plný úvazek, a tak se často stává, že si je mezi sebe rozdělí učitelé jiných předmětů.
„Asi před rokem a půl jsme dělali průzkum, které aprobace chybějí. Hodně ředitelů si stěžovalo, že z pedagogických fakult vycházejí z tohoto úhlu pohledu nepoužitelní absolventi,“ potvrzuje i předsedkyně Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová.
Na plzeňské pedagogické fakultě učitele v oboru základy společenských věd v poslední době vůbec nepřipravovali. „Nyní se podle informací z Plzeňského a Karlovarského kraje již objevuje poptávka, proto připravujeme obnovení výuky,“ říká děkan Miroslav Randa.
Na pedagogických fakultách je dlouhodobě nejmenší zájem o obory, které ve školách chybějí nejvíce. „Podle našeho průzkumu budou školy v kraji v nejbližších pěti letech potřebovat více než sto nových matematikářů, u nás ale za tu dobu ukončí studium maximálně 25 studentů,“ upozorňuje Randa.
Školy podle toho upravují i své přijímací řízení. „Do takzvaných nedostatkových oborů přijímáme téměř každého, kdo uspěje v přijímacím řízení. Nejmenší výběrový poměr má fyzika nebo chemie, to jsou aprobace, kde bereme prakticky každého úspěšného uchazeče. Paradoxně nejmenší zájem je o obory, které školy nejvíce poptávají,“ říká Jiří Němec.
Ministerstvo školství do počtu studentů v jednotlivých oborech školám nezasahuje. „Jaký obor si uchazeči vyberou, je jejich odpovědnost, rádi jim poradíme,“ říká děkan brněnské pedagogické fakulty. Žádanější aprobaci si podle něj mohou doplnit. Tuto cestu ostatně zvolil i Bohuslav, začal studovat obor cizí jazyk a práci dostal ještě dřív, než studium dokončil.
Předseda školských odborů František Dobšík v diskusním pořadu Rozstřel (09/2017)
