„Větší problém než napsat text pro mě bylo vybrat si téma,“ říká devatenáctiletý Petr, student z pražského gymnázia. Pro něj začala maturita slohovou prací z českého jazyka. Teď se vrhá do učení, aby byl dobře připravený na maturitní testy, které bude psát v květnu.
Na výběr měl z deseti témat, podle jeho vlastních slov ho ale žádné k většímu výkonu neinspirovalo. „Nakonec jsem si vybral zprávu o vodáckém závodě, přišlo mi to prostě nejjednodušší a také, že je nejméně pravděpodobné, že netrefím formu,“ říká maturant.
Hned poté, co slohovou práci dopsal, ji jeho učitelé odeslali do Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). Po pěti letech, kdy úroveň slohových prací hodnotili učitelé přímo na školách, letos jejich „oznámkování“ opět zajistí Cermat. Tehdy před lety řešil zhruba čtyři tisíce stížností na objektivnost hodnocení.
„Ministerstvo školství se rozhodlo vrátit se k centrálnímu hodnocení slohů na základě porovnání hodnocení zhruba 900 slohových prací od učitelů na školách a od našich hodnotitelů,“ říká ředitel Cermatu Jiří Zíka.
V hodnocení na školách se projevovalo to, co on sám označuje za sociální efekt. Ve srovnání s tím, jak slohové práce dopadly v Cermatu, jen minimum učitelů na školách nechalo své studenty kvůli slohu u maturity propadnout. Úroveň odevzdávaných prací se přitom podle jeho názoru prakticky rok od roku zhoršuje.
Zastaralá teorie funkčních stylů
S centrálním hodnocením ale část učitelů českého jazyka na středních školách nesouhlasí. Snaží se podle nich naroubovat jednoznačná kritéria na hodnocení v oblasti, kde to nelze.
„Problémem jsou především kritéria hodnocení. Jsou založená na sto let staré teorii funkčních stylů, která koliduje s praxí,“ myslí si středoškolská učitelka češtiny a zároveň předsedkyně Společnosti učitelů českého jazyka a literatury Lenka Dohnalová. Nedodržení těchto kritérií přitom podle ní prakticky automaticky znamená, že student v této části maturitní zkoušky neuspěl.
Právě na subjektivní hodnocení u těchto kritérií si podle Dohnalové maturanti v roce 2012 stěžovali nejčastěji. Kritéria zůstala stejná jako tehdy, Cermat ale pozměnil systém práce svých hodnotitelů. „Bude možné výsledky přehodnotit, pokud by se ukázalo, že se některý z hodnotitelů odlišuje od ostatních,“ říká Jiří Zíka.
S první výtkou se ale Cermat vyrovnává už nyní. Nejen Petrovi totiž přišel výběr maturitních témat málo inspirativní. „Shodli jsme se s kolegy, že nám letošní témata přijdou odtržená od života i věku studentů,“ myslí si Lenka Dohnalová ze Společnosti učitelů českého jazyka a literatury. „Dalo se z nich vybrat, některá byla velmi zajímavá,“ oponuje tomu ředitelka pražského Gymnázia Nad Štolou Renata Schejbalová.
Referát o národním obrození
Že se některá z nich pro maturitní sloh příliš nehodí, na tom se obě pedagožky shodují. „Hodina a půl na napsání fejetonu nebo příběhu s dobrou zápletkou je velmi málo a nedovedu si také představit, že by si někdo ze studentů vybral referát na téma národní obrození,“ říká k tématům prací Lenka Dohnalová.
„Nedoporučila bych studentům článek s prvky fejetonu, to je obtížný útvar a dobře by ho v tak krátkém čase nenapsal ani Čapek. Referát z národního obrození je za těchto podmínek také složitý, navíc právě toto období nemají studenti rádi. Já osobně bych si vybrala z nabízených témat vyprávění,“ uvažuje Schejbalová.
S tím, že zadání maturitních slohů má své rezervy, ostatně souhlasí i Jiří Zíka. „Vybrat deset kvalitních témat je obtížné, příští rok jejich počet snížíme na šest,“ říká ředitel Cermatu.
Témata maturitních slohů z češtinyZADÁNÍ 1: Žena zkoušená osudem ZADÁNÍ 2: Existence lidstva ohrožena! ZADÁNÍ 3: Nudný účetní a jiné stereotypy ZADÁNÍ 4: Obraz od Josefa Lady ZADÁNÍ 5: Prokrastinace – nová metla lidstva? ZADÁNÍ 6: České národní obrození ZADÁNÍ 7: Zlo s dětskou tváří ZADÁNÍ 8: Nepovedená léčka ZADÁNÍ 9: Návrh na přejmenování náměstí ZADÁNÍ 10: Zahájení vodácké sezony Plný text zadání ZDE |
