Na poště obálka s pruhem a v něm obvinění z toho, že porušila zákon. To se však Iva Vokurková dozvěděla až po několika týdnech. Žije totiž už šest let ve Francii a její matce pošta dopis určený do vlastních rukou nevydala. „Psala jsem hned e-mail na magistrát Hradce Králové, volala jsem tam, úřednice byly ochotné, ale nemohly mi pomoct. Soukromé informace mohou podávat, jen když se člověk na úřad dostaví s identifikačním dokladem,“ říká Iva Vokurková.
Pár týdnů, dokud jí pošta nehodila dopis do schránky jako nedoručený, tak žila ve strachu. „Pod vlivem informací z médií jsem si už malovala nejhorší exekuční scénáře,“ říká.
Místo toho jí magistrát Hradce Králové, kde má ona a její syn (ten má dvojí občanství a adresu tu má jeho matka právě kvůli němu) trvalé bydliště, vyměřil pokutu 500 korun. Za to, že svého syna nezapsala k povinné předškolní docházce. Ta je od letošního školního roku v Česku povinná pro všechny pětileté děti.
Do mateřských škol nenastoupila asi tři procenta předškoláků. Jde sice především o děti rodičů ze sociálně vyloučeného prostředí, značnou část ale tvoří i děti žijící trvale v zahraničí.
Podle ministerstva školství pro tyto děti sice není docházka do české školky povinná, k zápisu ale musí. Ne všichni rodiče to však vědí a obce, které mají evidenci školou povinných dětí na starosti, zase nevědí, že děti žijí za hranicemi.
11. března 2018 |
Odškrtnout ze seznamu
Systém funguje stejně jako na základních školách. Obec před zápisy pošle mateřské škole seznam všech dětí v jejich spádové oblasti, kterých se povinná docházka týká. A ředitel či ředitelka školky z něj pak postupně odškrtávají dítě po dítěti. Jména těch, které nedorazily, oznámí na obecním úřadě. A ten pak musí rodiče dohnat a připomenout jim to, nebo je potrestat za to, že nesplnili svou povinnost.
Hodně práce měly úřady po loňských zápisech především v regionech s vysokou koncentrací sociálně znevýhodněných lokalit, kde část dětí do školek vůbec nechodila. Například na Děčínsku k zápisu v řádném termínu nedorazila třetina předškoláků.
Přitom právě kvůli dětem z těchto lokalit stát školní docházku prodlužoval především proto, aby šly do školy lépe připravené. A to ačkoli před změnou zákona chodilo do školky přes 95 procent pětiletých dětí. Teď jich je 97 .
Vedle rodin ze sociálně vyloučeného prostředí se informace o nové povinnosti často nedostala právě k rodičům dětí, které tak jako syn Ivy Vokurkové žijí v zahraničí. „Já vím, že neznalost zákona neomlouvá, ale myslím si, že i spoustu dalších rodičů, jejichž děti nikdy nežily v Česku, ani nenapadne, že se na ně vztahují nějaké české povinnosti,“ říká Iva Vokurková.
Každý podle svého
Obecní úřady mnoho těchto dětí na místě trvalého bydliště nenašly. Co dělat dál, to si na základě ministerských pokynů vysvětlily různě. „Mojí kamarádce, která je z Prahy, nejdřív přišlo upozornění, já o žádném varování předem nevím, až o tom obvinění,“ říká Vokurková.
V Brně byli k rodičům shovívaví. „Vzhledem k tomu, že do dnešní doby nedošlo k domluvě mezi ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem školství, jak řešit tyto přestupky, není jasné ani to, zda je má řešit odbor péče o dítě, nebo přestupková komise,“ říká Jana Vašíčková z brněnského magistrátu. A v Olomouci pokuty právě proto prý neudělují vůbec.
8. března 2018 |
