Do dvou let do školky nepatří, od tří tam jdou na plný úvazek. Česko spolu se Slovenskem nebo Polskem patří mezi evropskými zeměmi k těm, kde děti zůstávají doma s rodiči nejdéle. Po třetích narozeninách se to ale obrací do opačného extrému. Tříleté děti běžně zůstávají ve školkách až do večera. A nesvědčí jim to.
Studie, které sledují dopady reforem na mateřské školy v Německu, ukazují, že jít do školky už od dvou dětem samo o sobě neškodí. Neměly by tam ale trávit celý den.
Krkavčí matky
V Německu se před rokem 2010 diskutovalo o podobných změnách v předškolní výchově, jaké řešíme dnes my. Totiž o tom, zda mají děti mladší tří let chodit do školky. Tématem však bylo rovněž to, jak dlouho mají mít školky otevřeno.
„Diskuse byla obdobně bolestná jako nyní u nás. Také se mluvilo o krkavčích matkách, takže není až tak výjimečné, co tu dnes řešíme,“ podotýká Filip Pertold z think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR.
Brněnská nemocnice zřídí nonstop školku, děti sester pohlídá i přes noc |
V Německu změny prošly, u nás je poslanci před prázdninami smetli ze stolu, když poslali do Senátu novelu, kterou chtějí zrušit nárok dvouletých dětí na místo ve školce od roku 2021.
Startovní pozice je obdobná. V Německu s výjimkou východu, kde přežila část systému socialistických jeslí, před rokem 2010 předškolní péče o děti mladší tří let prakticky neexistovala.
Na rozdíl od nás tam ale děti od tří do šesti let běžně chodily do školky jen na půl dne. Německý pracovní trh v tom mladým rodinám vychází vstříc. Téměř polovina Němek pracuje jen na částečný úvazek, zatímco v Česku je to podle Českého statistického úřadu jen deset procent žen.
Dnes v Německu chodí do školek čtvrtina dětí od jednoho do tří let, tuto možnost nejvíce využívají matky s vyšším vzděláním. Provozní doba školek se prodloužila. Na to, zda to pomohlo školní zralosti dětí a neuškodilo jejich emociálnímu a sociálnímu vývoji, se zaměřilo hned několik studií. Analýzu jejich výsledků připravil Pertold spolu s kolegyní Lucií Zapletalovou.
Vyplývá z ní, že chodit do školky dětem v přípravě na školu pomáhá, a to i těm dvouletým. Ale ne všem stejně. Dětem vzdělaných rodičů školka v přípravě na školu nepomohla ani neublížila. Děti ze znevýhodněného prostředí (mezi něž v Německu patří i rodiny přistěhovalců) si v testech školní zralosti vedly až o deset procentních bodů lépe.
Prodloužení otevírací doby školek už tak pozitivní dopady nemělo. Němci porovnávali děti ve věku od tří do šesti let – část z nich chodila do školky na půl dne a část na celý den. A zjistili, že prodloužený pobyt ve školce v přípravě na školu nepomáhá. Zato o něco brzdí jejich sociální a emociální vývoj. Týká se to ale opět zejména dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí.
Pozor na úzkost
České děti musí zvládnout přechod z nuly na osm až deset hodin denně ve školce bez rodičů během pár dní, maximálně týdnů. Kolem tří let dítě podle psychologa Jana Kulhánka z pražského Centra psychoterapie Anděl opravdu zažívá v osamostatňování od rodičů mezník.
Školka jen pro někoho. Kolem velkých měst je problém najít volná místa |
„Je to nejen ve shodě s našimi zvyklostmi, ale i s vývojovou psychologií. Osamostatňování by ale mělo být pozvolné,“ soudí dětský psycholog.
„Ne každé dítě je zralé na velké odtržení od rodičů a prožívá separační úzkost. Naše společnost je taková skoková. Nejde jen o mezník ve třech letech, ale i nástup do školy je obrovský skok a ne každé dítě je v šesti letech zralé na to, celé dopoledne sedět a poslouchat,“ dodává.
Pokud má dítě stabilní zázemí a jistotu ve vztahu k rodičům, je pro ně snazší se s těmito nárazy vyrovnat. „Dítě musí mít pocit stabilního domova, navíc je pro ně školka nové kulturní prostředí, se kterým se musí vypořádat,“ říká Kulhánek.
