Školka (ilustrační foto) | foto: freeimages

Školka prospívá i dvouletým dětem, prodloužená otevírací doba ne

  • 95
Dětem nejvíce prospívá, pokud mohou chodit do školky na pár hodin denně. Jsou pak zralejší pro školu, zjistily rozsáhlé německé studie. Platí to i pro dvouleté děti, především ty ze znevýhodněného prostředí. Naopak prodloužená otevírací doba školek může jejich sociální a emocionální vývoj brzdit.

Do dvou let do školky nepatří, od tří tam jdou na plný úvazek. Česko spolu se Slovenskem nebo Polskem patří mezi evropskými zeměmi k těm, kde děti zůstávají doma s rodiči nejdéle. Po třetích narozeninách se to ale obrací do opačného extrému. Tříleté děti běžně zůstávají ve školkách až do večera. A nesvědčí jim to.

Studie, které sledují dopady reforem na mateřské školy v Německu, ukazují, že jít do školky už od dvou dětem samo o sobě neškodí. Neměly by tam ale trávit celý den.

Krkavčí matky

V Německu se před rokem 2010 diskutovalo o podobných změnách v předškolní výchově, jaké řešíme dnes my. Totiž o tom, zda mají děti mladší tří let chodit do školky. Tématem však bylo rovněž to, jak dlouho mají mít školky otevřeno.

„Diskuse byla obdobně bolestná jako nyní u nás. Také se mluvilo o krkavčích matkách, takže není až tak výjimečné, co tu dnes řešíme,“ podotýká Filip Pertold z think-tank IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR.

Brněnská nemocnice zřídí nonstop školku, děti sester pohlídá i přes noc

V Německu změny prošly, u nás je poslanci před prázdninami smetli ze stolu, když poslali do Senátu novelu, kterou chtějí zrušit nárok dvouletých dětí na místo ve školce od roku 2021.

Startovní pozice je obdobná. V Německu s výjimkou východu, kde přežila část systému socialistických jeslí, před rokem 2010 předškolní péče o děti mladší tří let prakticky neexistovala.

Na rozdíl od nás tam ale děti od tří do šesti let běžně chodily do školky jen na půl dne. Německý pracovní trh v tom mladým rodinám vychází vstříc. Téměř polovina Němek pracuje jen na částečný úvazek, zatímco v Česku je to podle Českého statistického úřadu jen deset procent žen.

Dnes v Německu chodí do školek čtvrtina dětí od jednoho do tří let, tuto možnost nejvíce využívají matky s vyšším vzděláním. Provozní doba školek se prodloužila. Na to, zda to pomohlo školní zralosti dětí a neuškodilo jejich emociálnímu a sociálnímu vývoji, se zaměřilo hned několik studií. Analýzu jejich výsledků připravil Pertold spolu s kolegyní Lucií Zapletalovou.

Vyplývá z ní, že chodit do školky dětem v přípravě na školu pomáhá, a to i těm dvouletým. Ale ne všem stejně. Dětem vzdělaných rodičů školka v přípravě na školu nepomohla ani neublížila. Děti ze znevýhodněného prostředí (mezi něž v Německu patří i rodiny přistěhovalců) si v testech školní zralosti vedly až o deset procentních bodů lépe.

Prodloužení otevírací doby školek už tak pozitivní dopady nemělo. Němci porovnávali děti ve věku od tří do šesti let – část z nich chodila do školky na půl dne a část na celý den. A zjistili, že prodloužený pobyt ve školce v přípravě na školu nepomáhá. Zato o něco brzdí jejich sociální a emociální vývoj. Týká se to ale opět zejména dětí ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Pozor na úzkost

České děti musí zvládnout přechod z nuly na osm až deset hodin denně ve školce bez rodičů během pár dní, maximálně týdnů. Kolem tří let dítě podle psychologa Jana Kulhánka z pražského Centra psychoterapie Anděl opravdu zažívá v osamostatňování od rodičů mezník.

Školka jen pro někoho. Kolem velkých měst je problém najít volná místa

„Je to nejen ve shodě s našimi zvyklostmi, ale i s vývojovou psychologií. Osamostatňování by ale mělo být pozvolné,“ soudí dětský psycholog.

„Ne každé dítě je zralé na velké odtržení od rodičů a prožívá separační úzkost. Naše společnost je taková skoková. Nejde jen o mezník ve třech letech, ale i nástup do školy je obrovský skok a ne každé dítě je v šesti letech zralé na to, celé dopoledne sedět a poslouchat,“ dodává.

Pokud má dítě stabilní zázemí a jistotu ve vztahu k rodičům, je pro ně snazší se s těmito nárazy vyrovnat. „Dítě musí mít pocit stabilního domova, navíc je pro ně školka nové kulturní prostředí, se kterým se musí vypořádat,“ říká Kulhánek.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video