Dvanáct odborníků se pokusilo v odpovědích na dvanáct konkrétních otázek předpovědět, jak se změní české školy za dobu, kterou v nich stráví 146 tisíc dětí, jež nyní míří k zápisům. Předpokládejme, že většina z nich bude potřebovat třináct let, aby se propracovaly k maturitě. Za tu dobu to může být úplně jiná škola, než jakou ji známe dnes.
Učitelé by měli zpozornět, žáci a rodiče možná ještě víc. Většina oslovených expertů se totiž shoduje, že je nutné, aby to byla od základu jiná škola, pokud její absolventi mají v budoucím světě uspět.
Nejde přitom zdaleka jen o to, kdy děti uslyší první ranní zvonění, nebo zda poměr mezi učitelkami a učiteli bude z dnešních 1:5 vyrovnán na 1:1. Anebo zda děti začnou milovat matematiku či zda vysokých škol nebude tak mnoho, protože mládež bude následovat příkladu 35 lidí, kteří už dnes řídí nejvýznamnější světové firmy bez akademického titulu (a přece s vynikajícími znalostmi).
Děti i učitelé musí technologie využívat smysluplně
Každý z respondentů ankety - ekonom, učitel, ředitel školy, IT publicista a další - odpovídal na jinou otázku. Odpovědi byly spíše skeptické, ale to neznamená, že bez užitku.
Školy mají problém. Učí látku, ale ne děti, říká expert na vzdělávání |
Publicista Patrick Zandl například varoval, že snít o konci papírových učebnic je hezké, ale důležitější je zacházet s moderními technologiemi ve výuce skutečně smysluplně. „Využít výhodu digitálního světa znamená významně překoncipovat nejenom výukové materiály, ale i osnovy. Aby digitální svět nebylo jen pouštění videí či čtení textu z displeje,“ říká.
Psycholog Václav Mertin upozornil, že posunout začátek školního vyučování na pozdější hodinu sice není od věci, ale ve školství jsou podle něj mnohem podstatnější témata.
A jak bude vypadat osazenstvo sborovny? „Za daných platových podmínek budou muži nadále přecházet do jiných oborů nebo do školy ani nenastoupí,“ odpověděl držitel ocenění Zlatý Amos Michal Mikláš. Důležitější než pohlaví učitele je ale podle něj to, zda kantor svou práci dělá kvalitně, s radostí a smyslem pro humor.
Většina oslovených se shodla, že se školy musí měnit, protože se rychle proměňuje i okolní svět. „Budoucnost už jako obvykle začala, jen jsme si toho nevšimli,“ vystihl to za všechny redaktor MF DNES Milan Vodička, který v roce 2014 vydal knihu Co s námi bude?
