Na skleníku Fata Morgana se již tři čtvrtě roku nepracuje. Rozpočet na dostavbu totiž kvůli původnímu nereálnému projektu vzrostl z dvaceti až na nynějších téměř sto devadesát milionů korun. Bývalý ředitel Jiří Haager přišel dokonce kvůli tomu o funkci.
Skleník v trojské botanické zahradě má být unikátní stavbou nejen v celé republice, ale i v rámci Evropy.
Na ploše 2000 metrů čtverečních budou přezimovat například sbírky guatemalské flóry, vzácných vietnamských orchidejí, exotického rostlinstva Jižní Afriky, Madagaskaru, vodní flóry Amazonie a horské květeny Nového Zélandu.
Unikátní stavba trpí dlouhotrvajícími prostoji
Na skleníku Fata Morgana, který se stal známým kvůli navýšení jeho rozpočtu z dvaceti až na téměř sto devadesát milionů korun, se již půl roku nepracuje. Hrozí tak, že svou výjimečnost ztratí. Skleník v trojské botanické zahradě měl být unikátní stavbou nejen v celé republice, ale i Evropě. Zaměstnanci zahrady tvrdí, že půl roční prostoj v jeho výstavbě ohrožuje tamní vzácné květiny i přírodní skálu.
Zvlášť když by se na skleníku mělo začít pracovat nejdříve v březnu příštího roku.
"Ještě jednu zimu prostojů a vzácné kytky z celého světa se změní v brambořiště," neskrývá obavy o budoucí kvalitu rostlin Romana Rybková, zaměstnankyně zahrady.
O nedozírných škodách však zaměstnanci zahrady hovoří v souvislosti s přírodní břidlicovou skálou, která má být součástí expozice. "Změna počasí ji evidentně škodí. Nechápu proč už skleník není zakrytý, když je jeho konstrukce skleníku již hotová," říká Pavel Vorlíček, vedoucí oddělení stavby a údržby skleníku. V těchto dnech proto poslal řediteli magistrátu Zdeňku Zajíčkovi stížnost, kde město, které je nyní investorem stavby, viní z "nebezpečné" liknavosti.
Zdeněk Zajíček včera dlouhý prostoj stavby vysvětlil složitou změnou investora. "Dlouho jsme realizovali převod smluvních závazků z botanické zahrady na hlavní město Prahu na odbor městského investora, tam došlo ke zdržení," uvedl Zajíček.
Přiznal, že prodlužování stavby skleníku škodí. "Situaci musíme analyzovat, aby případné škody byly co nejmenší. Uvědomujeme si i případné ztráty a škody z úhyny květin," dodal ředitel magistrátu Zajíček.
Pavel Vorlíček však městu vytýká i současnou nehospodárnost. "Tím, že se nepokračuje ve stavbě, město zbytečně utrácí peníze, které skleníku nijak nepomáhají," shrnuje stížnost Vorlíček. Podle jeho výpočtu město za zakonzervování stavby, propadlou lhůtu technologických zařízení nebo třeba za ostrahu objektu bezpečnostní agenturou zaplatí až osm milionů korun.
Zdeněk Zajíček nedokázal říci, jestli se stavba opravdu o tyto nové náklady opravdu prodraží. "Nevím, kolik případná škoda může být. Pevně věřím, že k tomu nedojde. Uděláme vše proto, aby se případné škody neprohlubovaly," poznamenal.
Stavbu skleníku zastavil v dubnu letošního roku magistrát z důvodu astronomického navyšování rozpočtu stavby. Z dvaceti milionů to bylo až na současnou odhadnutou cenu téměř sto devadesáti milionů korun.
Město z tohoto důvodu nechalo na stavbu vypracovat i kontrolní audity. Ty však nikdy neprokázaly, že by navýšení původní částky bylo účelové nebo že by Jiří Haager, ředitel botanické zahrady, která byla investorem stavby, porušil zákon. Přesto Haagera zastupitelstvo hlavního města odvolalo."Věřil jsem, že skleník bude opravdu tak levný. Jsem botanik, ne stavař," hájí se dodnes Haager.
Opoziční zastupitelé kritizují vedení města z toho, že na skleník nedohlíželo a nechalo situaci zajít až k nynějšímu stavu. Skleník, který měl být otevřen v roce 2002 je postaven zhruba z poloviny. Nikdo neví kdy bude dokončen a jaká bude jeho konečná cena. Na jeho výstavbě by se mohlo začít znovu pracovat nejdříve v březnu příštího roku. Ani to však není jisté. "Pokud to počasí dovolí a pokud budeme mít vybraného dodavatele, mohlo by se začít v březnu," dodal v pátek Zajíček.
 Stavba nového skleníku v Botanické zahradě v Praze - Troji (4. září 2000) |
 Skleník v botanické zahradě je postaven zhruba z poloviny. Původně měl stát dvacet milionů korun. (10. září 2001) |
