Pro vrácení předlohy poslancům hlasovalo 40 z 63 přítomných senátorů, proti bylo 11. Vládní návrh zákona reaguje na záměr české společnosti ZVVZ Milevsko dodat do íránské elektrárny vzduchotechniku.
Místopředseda vlády a šéf resortu financí Pavel Mertlík při obhajobě předlohy v Senátu zdůraznil, že zákon má zamezit vývozu technologie nezbytné pro provoz konkrétního jaderného zařízení, které může být jako součást celého komplexního jaderného programu
v důsledku jeho provázanosti zneužito k vývoji, výrobě nebo šíření zbraní hromadného ničení.
Předchozí vývoj:
Milevsko odmítlo nízké kompenzace
ZVVZ Milevsko se nedohodlo s ministerstvem průmyslu na kompenzacích. Vedení podniku nesouhlasí s vládním návrhem náhrad za zrušené dodávky pro íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru, které považuje za příliš nízké. Proto se ani nesejde s ministrem průmyslu Miroslavem Grégrem. Ministerstvo je neústupné, trvá na své nabídce.
"My chceme pro podnik jen to, o co politickým rozhodnutím přichází," říká spolumajitel firmy Ivan Zach. "Chceme sblížit naše stanoviska." Zach doufá, že k tomu dojde ještě tento týden.
Ministerstvo průmyslu ovšem nehodlá ustoupit. Ministr Grégr řekl, že s vedením podniku se sejde až ve chvíli, kdy bude souhlasit s nabídnutou kompenzací.
Vláda firmě ZVVZ Milevsko nabídla 230 milionů korun, zatímco podnik samotný ocenil své ztráty na jednu miliardu dvě stě milionů korun.
Ministr průmyslu Miroslav Grégr se neobává toho, že Milevsko bude kompenzace vymáhat soudně. "To je záležitost Milevska. Pokud shledá, že je to lepší řešení… Ale v každém případě je to záležitost, která může Milevsko srazit na kolena, protože než soud rozhodne uplyne značná doba a myslím si, že do té doby nebude pro Milevsko jiné řešení, než jaké mu nabízíme," řekl pro Čro1 – Radiožurnál ministr průmyslu Miroslav Grégr.
Poslanci zakázali íránský kontrakt
Poslanci 8. března přijali speciální zákon, který zakazuje českým firmám spolupracovat na dostavbě jaderné elektrárny v íránském Búšehru. Pro hlasovalo celkem 128 ze 183 přítomných poslanců.
Zákon, který 16. března projedná Senát a který potom musí ještě podepsat prezident republiky, zakazuje českým výrobcům vyvážet zboží, poskytovat služby, dokumentaci nebo informace v souvislosti s elektrárnou v íránském Búšehru.
Porušení zákona by mohlo být ministerstvem financí sankcionováno pokutou až 20 milionů korun a propadnutím zboží. Předloha nabyde účinnosti dnem vyhlášení.
Vláda na pondělním mimořádném zasedání rozhodla, že stát pomůže výrobci vzduchotechniky ZVVZ Milevsko získat 200 milionů korun, aby mu tak částečně nahradil ušlý zisk za zakázku pro Búšehr.
Ministři rozhodli, že státní Konsolidační banka vymění do výše 92 milionů korun svou pohledávku vůči ZVVZ za podíl na základním jmění firmy. Banka zároveň poskytne tříletou bezúročnou půjčku elektrárenské firmě ČEZ ve výši 80 milionů korun a Sokolovské uhelné ve výši 25 milionů, aby si za ně od ZVVZ nakoupily vzduchotechniku pro své elektrárny.
Sněmovna neschválila návrh poslance KDU-ČSL Miroslava Kalouska kompenzovat ztráty z neuskutečněného kontraktu všem firmám, které se kdy měly na dostavbě Búšehru podílet. Naopak prošel návrh komunisty Karla Vymětala, který počítá s tím, že odškodněno budo pouze ZVVZ Milevsko, které jediné stojí těsně před podpisem obchodní dohody.
Se zákonem je hodně poslanců nespokojených
S výslednou podobou zákona není spokojena řada pravicových zákonodárců, kteří se samotnou podstatou normy, zákazem dodávek pro íránskou elektrárnu, souhlasili. Sněmovna však nakonec nepřijala jejich návrh, aby byla přímo v zákoně upravena povinnost státu kompenzovat vzniklou škodu firmám, jež měly s íránskou elektrárnou prokazatelně sjednané dohody.
Nespokojeni jsou i komunisté, kteří se zákonem nesouhlasili vůbec. Uvažují o podání stížnosti k ústavnímu soudu.
Američané zvažují dovoz tradičního zboží z Íránu
Spojené státy sice dosud trvaly na přísných obchodních sankcích vůči Íránu podezíranému z podpory mezinárodního terorismu, nyní ovšem zvažují jejich zmírnění. Alespoň co se týká dovozu íránských pochutin a spotřebního zboží. List Los Angeles Times v úterý napsal, že ve snaze o zlepšení vztahů s Teheránem by se embargo už nemělo týkat dovozu íránského kaviáru a pistáciových ořechů, jakož i perských koberců.
Deník se odvolává na nejmenované oficiální zdroje, ale americké ministerstvo zahraničí se zatím ke zprávě nevyjádřilo.
Spojené státy zavedly sankce v roce 1979
Sankce Spojené státy zavedly poté, co radikální studenti v revolučním roce 1979 obsadili americké velvyslanectví v Teheránu. Obnovení embarga musí každý rok potvrdit Kongres. USA roku 1980 přerušily diplomatické styky s Íránem a vyhlásily zákaz vývozu amerického zboží do Íránu s výjimkou potravin a léků. Při nedávných volbách do íránského parlamentu posílily reformní síly podporující prezidenta Mohammada Sajjada Chátamího.
Fischer: Německo se nebrání zlepšit vztahy s Íránem
Německý ministr zahraničí Joschka Fischer, který je na návštěvě Teheránu, prohlásil, že Německo neklade překážky pro zlepšení vztahů s Íránem. V tom ho podpořil i jeho protějšek Kamál Charrazí.
Oba se snažili distancovat od případu Mykonos, v němž německý soud obvinil vysoce postavené íránské činitele, že nařídili zavraždit v berlínské restauraci Mykonos odbojné íránské Kurdy. Případ zhoršil vztahy mezi zeměmi Evropské unie a Teheránem a vedl k dočasnému stažení velvyslanců. Německo bylo před zhoršením vztahů hlavním obchodním partnerem Íránu. "Případ Mykonos patří minulosti. Nepovažujeme ho za problém v našich dvoustranných vztazích," prohlásil Charrazí. "Jsme připraveni napravit minulé problémy," přidal Fischer.
