Referendum by pak měl vyhlásit prezident do deseti dnů od podpisu smlouvy o přistoupení republiky k unii tak, aby se konalo 75 dnů od podpisu této smlouvy. Senátoři také posunuli účinnost zákona o rok na 1. ledna 2002.
Na znění ústavního zákona se podle Ústavy musejí obě parlamentní komory shodnout. Pro přijetí takového zákona je pak nutný třípětinový souhlas všech poslanců a třípětinový souhlas všech přítomných senátorů. Dnes projednávané předloze senátoři vytýkali i věcné a legislativní nedostatky.
Vicepremiér Pavel Rychetský (ČSSD) před sněmovnou upozornil, že je to poprvé v historii, kdy Senát vrátil sněmovně návrh ústavního zákona. Mnozí poslanci poté dali najevo, že budou muset debatovat o tom, jak v této situaci postupovat. Projednávání ústavních zákonů, jež poslancům vrátí senátoři, totiž zatím
neupravuje žádný zákon.
Výsledek referenda by nahradil souhlas parlamentu
Vstup republiky do unie by byl podle senátního návrhu schválen tehdy, zúčastní-li se referenda nejméně polovina občanů k tomu oprávněných a odpoví-li kladně nadpoloviční většina hlasujících. Výsledek referenda by měl nahradit souhlas parlamentu se vstupem do EU.
Senátní návrh také předpokládá, že pokud by lidé se vstupem nesouhlasili, může být další referendum vyhlášeno nejdříve za dva roky.
Sněmovní návrh ústavního zákona o referendu, který ležel v horní komoře téměř rok, považovali senátoři většinou za nekvalitní. Vrácení normy do sněmovny pravděpodobně u poslanců oživí dlouhodobé spory o to, zda a jakým způsobem mají projednávat ústavní zákony vrácené Senátem.
Sněmovna posuzovala jiný návrh zákona o referendu
Pravici se v pátek v Poslanecké sněmovně nepodařilo zabránit nebo zpomalit další projednávání vládního návrhu ústavního zákona o referendu, který má občanům umožnit přímý výkon státní moci ve zvlášť závažných případech. Předlohu tak v příštích týdnech budou podrobně projednávat sněmovní výbory.
Sněmovna ukončila první čtení vládního návrhu zákona o referendu až poté, co se Senát po poledni rozhodl poslancům vrátit jiný návrh zákona o referendu. Tato předloha předpokládá jen vypsání všelidového hlasování o vstupu do ČR do EU, ale ne o přijetí ústavního zákona, jak to původně navrhla dolní komora parlamentu.
Podle vládního návrhu zákona by mohli občané rozhodovat v referendu o zásadních otázkách vnitřní nebo zahraniční politiky státu, ale nikoli například o zrušení branné povinnosti státu nebo povinnosti platit daně, o úpravě příjmů veřejných rozpočtů či o ustavování jednotlivých osob do funkcí a jejich odvolávání. Naopak třeba o vstupu ČR do EU by se podle něj referendum konat mohlo.
