Podle Hojdy totiž Jacek Spyra chtěl privatizaci zpochybnit. Zástupci ODS ale s Hojdovými závěry nesouhlasí.
"Pan Zdeněk Doležel si s největší pravděpodobností řekl o úplatek, ne že ho dostal, ale že si o něj řekl, tak by to mělo být vyšetřováno," řekl Hojda. Schůzky ale podle něj "vyvolal Spyra," který chtěl do privatizace zasáhnout a "získat určité výhody pro konsorcium Seta".
Prodej Unipetrolu podle některých spekulací provázela korupce. Doležel je podezřelý, že v této věci požadoval od Spyry úplatek pět milionů korun. Schůzku natočila skrytou kamerou televize Nova.
Seta se v roce 2004 snažila účastnit privatizace Unipetrolu jako český partner polského koncernu PKN Orlen, který se stal vítězem soutěže.
Vláda při privatizaci podle Hojdy žádné závažné chyby neudělala. Odstoupení skupiny Agrofert podnikatele Andreje Babiše z první privatizace v roce 2002 bylo podle Hojdy v pořádku.
"Ještě jsme se ale neshodli, zda ten vlastní výběr a ta první privatizace byla úplně košer," řekl Hojda.
Úplně jasno podle něj není ani v druhé privatizaci, kdy vláda Unipetrol prodala PKN Orlen. Komise má stále pochybnosti o tom, na jakém základě vláda v prvním kole privatizační soutěže vyřadila tři ze šesti zájemců, uvedl.
"Pokud budeme mít v tomto jasno, tak budeme moci konstatovat, že ta druhá privatizace proběhla z hlediska českých zákonů výběrového řízení naprosto v pořádku," uvedl Hojda.
Říman: Pro provokaci nejsou důkazy
Martin Říman (ODS) míní, že Doleželova žádost o úplatek byla evidentní už z reportáže Novy odvysílané v srpnu. Za co měl úplatek být ale komise stále nezjistila, dodal. S dalšími Hojdovými závěry nesouhlasí. "Není nic, co by potvrzovalo, že to byla provokace Spyry," řekl Říman.
Velké otazníky podle něj visí i nad rolí vlády v obou privatizacích. Pochybnosti vyvolává především upřednostnění Agrofertu před britskou Rotch Energy, která za Unipetrol v roce 2002 nabídla o dvě miliardy víc, uvedl.
Stát podle Římana zbytečně ztratil další desítky milionů korun, protože vláda na Agrofertu nevymáhala náhrady za odstoupení od privatizace, na něž měla nárok.
Vážnější problém je ale podle Římana u druhé privatizace. "Tam máme pořád takovou tu černou skříňku v podobě jednání vlády v lednu 2004, kdy vláda na základě nijak doložené argumentace vyřadila tři zájemce, přičemž oni nabízeli nejvyšší cenu," řekl.
Vláda to podle něj udělala buď záměrně, aby PKN Orlen zvýhodnila, nebo rozhodla nahodile, bez patřičného zdůvodnění.
