Fotografie ze série Satelitní města, Velké Přílepy, 2010

Fotografie ze série Satelitní města, Velké Přílepy, 2010 | foto:  Dan Materna, MAFRA

Past života v satelitu. Lidé sní o domech, ale neví, co to obnáší, varují experti

  • 650
Češi touží po vlastním bydlení, říká sociologický výzkum Akademie věd. Vzhledem k vysokým cenám si ho ale často nemohou dovolit. Levnější alternativou proto může být bydlení v satelitním městě. Odborníci ale upozorňují, že řada lidí si bydlení daleko od města idealizuje a až později naráží na nedostatky, mezi které patří absence hromadné dopravy nebo služeb.

Petr a jeho rodina nechtěli bydlet v bytovce, přáli si více soukromí a větší kontakt s přírodou. „Sehnat v Praze domek v dostupné cenové relaci bylo dost nerealistické, takže jsme šli kousíček za město,“ vypráví. S rodinou se následně přestěhoval do domku v Postřižíně, kde je nyní spokojený.

„Je tu příroda, les, pole, vidíme tu běhat srnky. Do města si dojedeme autem, nic nám tu nechybí,“ říká.

Petrův případ není zdaleka výjimečný. Podle výzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR, který se zaměřoval na postoje Čechů k bydlení, by si 87 % dotázaných přálo vlastnit byt nebo dům. Pro 53 % dotázaných je ideálem rodinný dům, dalších 31 % by rádo bydlelo v bytovém domě.

V Česku je norma vlastnit bydlení. Jenže tak vzniká cenová bublina, říká ekonom

„Potvrdilo se, že Češi zůstávají národem vlastníků se silnou preferencí vlastnického bydlení a ani propad cen kolem roku 2008 v souvislosti s globální finanční krizí, ani stávající krize finanční dostupnosti bydlení na tom nic nezměnily,“ uvádí socioekonom Petr Sunega.

Sny Čechů o vlastním bydlení ale naráží na stále vyšší ceny nemovitostí. „Touha po domě se zahradou je u nás velmi silná. A jedna z mála dostupných možností je právě bydlení v satelitech,“ říká architektka a spoluzakladatelka platformy Rethink Architecture Kateřina Eklová.

Lidé neví, do čeho ve skutečnosti jdou

Řada lidí se tak podobně jako Petr uchyluje ke koupi bytu za městem. Podle odborníků ale často nemají dostatek informací o tom, co takové bydlení obnáší.

„Někteří lidé očekávají bydlení blízko k přírodě, přitom často stojí domy u polí, která zemědělci stříkají chemií, ale do lesa či do parku je to dále než ve městě,“ říká Eklová a dodává, že někteří lidé až po přestěhování zjistí, že bydlení v satelitu obnáší řadu nevýhod, včetně menší možnosti sociálního a kulturního vyžití a závislosti na automobilové dopravě.

„To na první pohled není problém, až do té doby, kdy musí každé ráno stát hodinu v zácpě, aby mohli dojet do práce a do školy,“ vysvětluje.

S tím souhlasí i architekt a vedoucí Ústavu nauky o budovách Fakulty architektury ČVUT Michal Kohout.

Bytová krize požírá většinu společnosti. Stavět nestačí, shodují se experti

„Zřejmě to souvisí s nízkým povědomím o tom, co je to dobré bydlení a jak velkou váhu v rámci úvahy o něm lidé přikládají samotnému příbytku a vlastní momentální situaci a jak malou jeho urbanistickým souvislostem a časově strategičtější úvaze,“ popisuje.

Bydlení v satelitu sice splní lidem sen o vlastním bydlení, nese s sebou ale spoustu negativ. Kohout upozorňuje mimo jiné na neefektivní urbanistické uspořádání, pusté veřejné prostranství, neefektivní uspořádání samostatných domů i absenci služeb.

Mrtvá města nebudou

O tom, že satelity lidi nadále lákají, mluví i Petr. „Za dobu, co tady bydlíme, se skoro zčtyřnásobil počet obyvatel. Také se tu postupně rozvíjí vybavenost. V současné době se tady má stavět středisko, kde bude zubař, další lékaři a také společenské centrum,“ říká.

Stejné zkušenosti má i starostka obce Velké Přílepy Kamila Handlová. V obci před více než deseti lety začala vznikat zástavba rodinných domů. V současné době výstavba v některých oblastech pokračuje, další město hlavně kvůli územním plánům nechystá. „Populace ale přibývá. Stále ještě nedošlo k tomu, že by ubývala,“ říká starostka obce, ve které žije přes tři a půl tisíce lidí.

Oddech před zdražením. Dostupnost bydlení zlepšují nižší hypoteční sazby

S tím, že satelitní města nebudou opuštěnými místy, naopak se budou nadále rozvíjet, souhlasí i Eklová. „Spíše se budou domy měnit a upravovat podle aktuálních potřeb. Ideální by bylo zástavbu zahušťovat, aby se vyplatilo připojit tam také MHD. A zároveň do satelitních městeček doplňovat i občanskou vybavenost, aby se z nich mohla stát fungující sousedství,“ dodává.

To potvrzuje i Sunega z Akademie věd. „Nezdá se, že by se lidé v nejbližší době houfně vystěhovávali ze satelitních městeček někam jinam, alespoň naše data to neukazují.“

Podle Kohouta ale už nyní dochází k tomu, že je řada obyvatel satelitních měst nespokojená a v budoucnu může hledat jiné alternativy bydlení.

„Především nám hrozí to, co každé společnosti, která se nechová strategicky – budeme chudí a nespokojení, protože budeme vydávat peníze na nápravu vlastních hloupých rozhodnutí, nikoliv do budoucnosti či reálného zlepšení životní situace,“ vysvětluje.

Drahé bydlení vyhání lidi z měst, největším strašákem je pak dojíždění

Alternativy jsou

Pomoct může podle Kohouta například hromadná výstavba individuálního bydlení, která bývá efektivnější.

„Alternativou může být Individualizované hromadné bydlení, hybridní formy výstavby, které umožňují uspokojit potřeby a touhy lidí mít svou vlastní zahrádku či kousek přírody, aniž by to nutně muselo být v individuálním rodinném domě,“ říká a dodává, že důležitá je také informovanost veřejnosti.

Inspiraci k alternativám může Česko podle Eklové najít například v Nizozemsku či severských zemích. „Tam jsou fenoménem řadové domy, které naplňují potřebu vlastního bydlení v rodinném domě se zahradou, ale zabírají mnohem méně plochy,“ objasnila.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video