Na závěr diskuse se moderátor Rozstřelu Vladimír Vokál obou aktérů zeptal i na činy komunistického režimu v někdejším Československu, jeden z čtenářů iDNES.cz se konkrétně ptal na proces s Miladou Horákovou, jejíž popravu měla schvalovat i vysoce postavená funkcionářka současné KSČM Marta Semelová.
„Není mi známo, že by Marta Semelová schvalovala popravu Milady Horákové. Ona se vyjádřila neobratně a já už to několikrát komentoval. Horáková nikdy nebyla vystavena fyzickému násilí, čímž neříkám, že měla být popravena. To přece nikdo netvrdí,“ prohlásil Skála.
A byla její poprava chyba? „Jistě. Podobně jako Ethel Rosenbergové nebo Jeleny Ceaucescu… Kolik chcete vypočítat žen popravených za politiku?“ rozhazoval rukama místopředseda ÚV KSČM pro ideově politickou práci a komunikaci. A zlehčoval i otázku, zda bylo podle něj v pořádku, že byli lidé v 50.- 80. letech za politické názory zatýkáni a dokonce i popravováni.
„Vy říkáte za názory… Zpravidla to bylo za nějakou činnost a bylo to podle zákona na ochranu republiky z roku 1923. A bylo to v nějaké pohnuté době. Já jsem přece jasně řekl, že my se k tomu stavíme velmi kriticky. A jestli se i já za to mám omluvit, tak se omlouvám. K některým věcem zkrátka nemělo dojít. A my, kteří jsme u toho nemohli být z věkových důvodů, to vnímáme jako morální trauma také,“ dodal Skála.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvŠustrová: Původní ideály o rovnosti lidí vedly k vraždění
Hlavním tématem úterního Rozstřelu nicméně byla Velká říjnová socialistická revoluce. Ta začala 7. listopadu 1917 (25. října podle starého ruského kalendáře). Někteří její stoleté výročí slaví, podle dalších není co oslavovat. „Dnešní generace se o VŘSR dozvídá v neuvěřitelně pokroucené podobě. Vedli ji neuvěřitelně vzdělaní a moudří lidé, což nemůže nikdo popřít,“ je přesvědčen Skála.
Petruška Šustrová Spisovatelka, novinářka a bývalá disidentka, v 60. a 70. letech vězněna za protistátní činnost. V roce 1976 podepsala Chartu 77. Po revoluci pracovala jako náměstkyně federálního ministra vnitra, poté jako novinářka či v Ústavu pro studium totalitních režimů.  |
„Ideály, které někteří z těchto lidí určitě měli, vyšly ovšem dost zkrátka. Původní ušlechtilé myšlenky o rovnosti mezi lidmi a spravedlivějšímu uspořádání světa totiž nakonec vedly k masovému vraždění, hladomorům a dalším neblahým věcem,“ oponovala mu Šustrová.
Někdejší disidentka, která byla v 60. a 70. letech za svou protistátní činnost i vězněna, neměla logicky pochopení pro vládce Sovětského svazu pochopení.
„Asi bych pochválila statečnost lidí, kteří se po Chruščovově projevu snažili o jakýsi obrat, ale pro vládnoucí garnituru pochopení nemám. Snad jen Gorbačov alespoň neměl ruce od krve.“
Skála: Jsme jediní, kdo je schopen kritické sebereflexe
Skála se k nejvýraznějším osobnostem sovětské éry nechtěl obsáhleji vyjadřovat. „Byly to rozporuplné osobnosti ve velmi rozporuplné a kruté době,“ řekl na adresu Lenina a Stalina, kteří nesli zodpovědnost za smrt milionů lidí. A obhajoval postavení současné komunistické strany.
„My komunisté jsme jediný ideově politický proud, který se dívá tváří v tvář tomu všemu a je schopen kritické sebereflexe. Velmi bych přál, alespoň jedno jediné procento cti a svědomí všem ostatním, komu nevadí mnohem větší zločiny páchané po staletí a páchané i před našima očima dnes.“
Od roku 1970 členem KSČ, po revoluci vstoupil do KSČM, kde v současnosti zastává funkci místopředsedy ÚV KSČM pro ideově politickou práci a komunikaci. Je řazen k ultrakonzervativnímu křídlu ve straně. Od 90. let se věnoval i podnikání.  |
Skála přitom patří k těm komunistům, kteří volají po radikálnějšímu vedení strany. „Například v tom, aby KSČM nehrála na hřišti, kteří vykolíkovali jiní, a aby přicházela s cíli a požadavky tam, kde všichni končí – například v naprosto katastrofální situaci na bytovém trhu. Musíme bojovat proti této lichvě, která na trhu panuje. Tedy za masivní státní výstavbu,“ hřímal muž, jenž před rokem neuspěl ve volbě předsedy KSČM.
Ke žhavým kandidátům Skála patří po neúspěšných volbách i nyní. Vést české komunisty by se však rozhodl pouze za dvou podmínek. „Bude-li to vůle některých regionů, tak jako před 9. sjezdem, a pokud se do té doby neobjeví někdo mladší, kdo by byl dostatečnou zárukou zásadní změny,“ komentoval dohady.
