Jako k Rusku se nechovalo Česko ani k nacistickému Německu, říká Bašta

„Česká diplomacie se jako nyní k Rusku nechovala ani k nacistickému Německu na konci třicátých let," míní Jaroslav Bašta, podle kterého ještě ani nebylo uzavřeno vyšetřování kauzy Vrbětice a Česko už chce po Rusku odškodnění. Bývalý člen vlády Miloše Zemana a později velvyslanec v Rusku i na Ukrajině, nyní lídr kandidátky SPD v Pardubickém kraji byl hostem úterního Rozstřelu.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

České diplomacii ve vztahu k Rusku vyčítá Jaroslav Bašta stranění Ukrajině. „Alespoň letos se chováme jako bychom s Ruskem válčili na Donbasu (území Ukrajiny, kde probíhají boje mezi ukrajinskou armádou a proruskými separatisty, pozn. red.),“ řekl bývalý český velvyslanec v Rusku i na Ukrajině.

Česko oficiálně vystavilo Rusku účet za Vrbětice. Vyděračství, zní z Ruska

Česko přitom podle Bašty zapomíná na obchodní zájmy s Ruskem. Česká diplomacie na konci června předala ruskému velvyslanci diplomatickou nótu požadující plnou náhradu škod, které se odhadují na 650 milionů, způsobených výbuchem ve Vrběticích v roce 2014. Podle Bašty je to neslýchané.

„Bývalo dobrým zvykem, že se všechno nejprve pořádně vyšetřilo a  odškodnění se po viníkovi požadovalo až po závěrech vyšetřování,“ řekl v Rozstřelu Bašta, podle kterého Česko obvinilo Rusko, když ještě vyšetřování výbuchů v muničním areálu ve Vrběticích nebylo u konce.

Celý Rozstřel s Jaroslavem Baštou v podcastu:

Jaroslav Bašta byl pětadvacet let členem ČSSD, v roce 2019 ze strany odešel, nyní kandiduje v Pardubickém kraji za SPD. Po sedmi letech zveřejňování svých komentářů si podle svých slov uvědomil, že jeho názory se shodují s programem SPD. „Myslím, že s pár dalšími kolegy vnášíme do SPD názory konzervativní levice,“ řekl v Rozstřelu Bašta. 

Bašta: EU je jiná, než když jsme do ní vstoupili

Bašta souzní především se zahraniční a bezpečnostní tematikou v programu SPD. Jedním z hlavních cílů SPD je vystoupení Česka z Evropské unie.

„Vstoupili jsme do úplně jiné Evropské unie než je dnes. Nyní to je jakýsi superstát, kde vládnou nějací úředníci,“ míní Bašta, kterému se nelíbí přístup EU ani k migraci i boje s dezinformacemi.

„Když se vrátíme k migrační krizi, zjistíte jednu věc. Vstoupili jsme do Schengenu, zrušili jsme vnitřní hranice a řeklo se, že se budou hlídat jen vnější hranice EU a to se nestalo. Maďarsko se snažilo bránit průchodu nejchudších z Afriky, tak je za to kritizováno a nikdo ty hranice dodnes nehlídá. To je jeden příkladů jakým způsobem Evropská komise funguje a jakým způsobem to řídí,“ tvrdí Bašta.

Ministr ve vládě Miloše Zemana

Jaroslav Bašta je politik a bývalý diplomat. Podepsal Chartu 77, v letech 1990-1991 byl náměstkem ředitele tajné služby. V 90. letech působil jako poslanec Poslanecké sněmovny za ČSSD. Zasedal ve výboru pro obranu a bezpečnost jako jeho místopředseda a také zasedal ve výboru organizačním. 

Tak se chová dobyvačné impérium, kritizuje český exvelvyslanec USA

Za vlády Miloše Zemana byl ministrem bez portfeje (ministr vlády, který nespravuje aparát žádného ministerstva pozn. red.). Po odchodu z ministerské funkce byl ještě několik měsíců ve sněmovního výboru pro obranu a bezpečnost. Na poslanecký mandát rezignoval v září roku 2000.

Později působil na postu velvyslance v Rusku a v období let 2005-2007 jako náměstek ministra zahraničních věcí. Mezi lety 2007 až 2010 byl velvyslancem na Ukrajině. Roku 2019 kandidoval za stranu Bezpečnost, odpovědnost a solidaritu v eurovolbách. Ve stejném roce se stal místopředsedou tohoto hnutí a v listopadu 2020 byl zvolen předsedou.