Stráský kdysi prohlásil, že příroda je nepřítel, a proto se proti ní musí bojovat. Silný výrok má podle něj své opodstatnění a platí pořád.
"Těm, co pochybují, že i tento pohled na přírodu je správný, bych doporučil, aby prožili tsunami, horskou bouři nebo přirozený požár. Vhodné by bylo i setkání se zvířetem, které je silnější než člověk," uvedl v rozhovoru pro MF DNES.
Stráský míní, že člověk by se neměl chovat jako pán přírody, ale ani na přírodu pohlížet jako na něco, co je na něj pouze hodné. Podle něj je příroda nebezpečná skoro pořád, a to i na Šumavě.
"Šumava je tak málo zalidněná, že se nemáte třeba 14 kilometrů šanci dostat se k živému člověku a dokonce ani zavolat mobilem. A to mi připadá pro maminky s dětmi, které by se chtěly vydat na túru, taky docela nebezpečné," vysvětlil.
Stráský jako krizový manažer bude muset co nejdříve řešit problém s kůrovcem. A naznačil, že bude třeba do lesů zasáhnout.
"Považuji za absurdní, když se určitá část odborné veřejnosti domnívá, že Šumava, která byla donedávna hospodářským lesem, získala přesunem do kategorie chráněný les kvalifikaci chránit se sama. Ale možná, že to absurdní není. Možná ta druhá strana chce, aby ten kůrovec tu Šumavu sežral," naráží na bezzásahové území a vůli exministra Martina Bursíka nechat lesy přirozenému vývoji.
"Když pan ministr Bursík rozhodl, že po Kyrilu necháme stromy v druhých zónách, tedy s nižším stupněm ochrany, bez ošetření, tak tam nechal teplou líheň pro kůrovce. Kůrovce nenasadili, jen mu dali dokonalé podmínky k maximálnímu množení," říká nový ředitel šumavského národního parku.