Už 10. ledna Ústavní soud projedná návrh 71 poslanců opozičního hnutí ANO na zrušení novely, která zkrátila červnovou valorizaci penzí.
Bude to první veřejné jednání Ústavního soudu pod novým předsedou Josefem Baxou. Jako svědky si soud předvolal ministra financí Zbyňka Stanjuru a ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku.
Soud se bude týkat zkrácení valorizace penzí, kdy průměrná měsíční renta vzrostla od června o 760 korun místo předpokládaných 1770 korun. Zatímco podle vlády Petra Fialy bylo krácení nutné pro stabilizaci veřejných financí a stát jen za letošní rok ušetřil 19,4 miliardy korun, ANO argumentuje, že nárok na vyšší penze již důchodcům vznikl.
„Napadená ustanovení byla připravena vládou, která si však byla dlouhodobě a zřetelně vědoma toho, že právní nárok příjemců důchodů při uplatnění standardních pravidel pro mimořádné zvyšování důchodů dle standardních zákonem stanovených podmínek vznikne ke konci ledna 2023,“ napsala opozice do ústavní stížnosti.
Ústavní soud si předvolal Jurečku a Stanjuru. Valorizaci penzí projedná veřejně |
Verdikty soudů ukážou stabilitu koalice
Pro pětikoaliční vládu může mít verdikt Ústavního soudu v této věci větší dopad než pozdější volby. Vláda si je jista, že své počínání u soudu obhájí.
V opačném případě by musela doplácet zpětně důchodcům miliardy a při hledání viníka by se mohla začít kývat židle pod ministrem Jurečkou, který je ale i předsedou vládních lidovců.
Další rozhodnutí Ústavního soudu se bude týkat návrhu ANO na zrušení části zákona o důchodovém pojištění. která zpřísňuje pravidla odchodu do předčasné penze.
Předčasný důchod má být možný tři roky před dosažením důchodového věku místo dosavadních pěti let. Jít do předčasného důchodu budou moci lidé, kteří pracovali a platili odvody 40 let.
V padesáti se dozvíte, kdy se dožijete důchodu. Jurečka sepsal návrh reformy |
„Bez jakéhokoli přechodného období se zavádí nové podmínky pro předčasné důchody,“ řekla při podání ústavní stížnosti šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Na tuto pasáž důchodové novely s absencí přechodného období poukázal i prezident Petr Pavel, který ale nakonec zákon podepsal.
A do třetice se bitva o budoucí penze odehraje v Poslanecké sněmovně. Podle návrhu reformy, jak se na ní domluvila koalice a představil ji ministr Jurečka, by se měl důchodový věk v Česku postupně dál zvyšovat nad 65 let podle doby dožití. Stanovit se má také minimální penze ve výši 20 procent průměrné mzdy.
Přetahovaná o korespondenční volbu
Tak jako v končícím roce se i v roce 2024 dají čekat tuhé boje ve Sněmovně, které se protáhnou až do nočních hodin. Opozice už avizovala, že nebude váhat využít i obstrukce při boji proti vládnímu návrhu, který by umožnil volit korespondenčně Čechům v zahraničí.
Možnost volit korespondenčně by se týkala už příštích voleb do Sněmovny. Návrh podepsali lídři stran pětikoalice i šéfové poslaneckých klubů.
„Nám se zdá ten návrh protiústavní právě proto, že není zaručeno, že je to osobní, tajná volba,“ řekla iDNES.cz šéfka poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová. „Já si myslím, že to je takový kapric malých stran, které si od toho slibují podporu svých skomírajících volebních preferencí,“ doplnila Schillerová.
Jste pro zavedení korespondenčních voleb?
Šéf klubu SPD Radim Fiala označil korespondenční volbu za podvod a potvrdil, že jeho hnutí bude schvalování korespondenční volby obstruovat.
Verdikt, který je asi úplně nepotěší, se velmi pravděpodobně v roce 2024 dozvědí od poslanců páry stejného pohlaví. Dosavadní projednávání návrhu změny občanského zákoníku ve Sněmovně totiž potvrzuje, že v parlamentu není dost hlasů pro „manželství pro všechny“ a šanci má maximálně narovnání některých práv pro LGBT+ komunitu. Ale bez nároku k dětem a na to, aby LGBT+ lidé mohli uzavírat „manželství“.
Trojice voleb ukáže, jak se změnila obliba vlády a opozice po polovině volebního období
V červnu se voliči znovu vydají k volebním urnám. Tentokrát ale „jen“ kvůli zastoupení v Evropském parlamentu.
Bude to první reálný test obliby vládních stran a opozice po polovině volebního období. Průzkumům veřejného mínění dominuje opoziční ANO se zhruba třetinovou podporou voličů. Při posledních eurovolbách byla ale volební účast jen 28,72 procenta. Pokud se radikálně nezvýší, dá se již předem čekat to, že ti, kteří neuspějí podle svých představ, se vymluví na to, že „jejich voliči“ zůstali tentokrát doma a dorazí určitě příště.
Je zřejmě, že jedním z klíčových témat v kampani bude téma řešení nelegální migrace. Státy Evropské unie po mnoha letech neúspěšných snah shodly na nových migračních a azylových pravidlech Unie v takové podobě, jaká bude přijatelná i pro Evropský parlament.
Kontroly a větší zapojení. Europoslanci se dohodli na pravidlech migrace |
„Evropa je nepoučitelná. Opět zve na kontinent miliony nelegálních migrantů a zodpovědnost za to nese zejména vláda Petra Fialy,“ tvrdí šéf ANO Andrej Babiš. „Ani tento návrh neobsahuje povinné kvóty. Ty jsou pro nás nepřijatelné. Právě migrační pakt řeší migraci před a na vnější hranici EU,“ opáčil premiér Fiala.
„Nezachráníme celý svět, nemáme kapacitu pomoci každému, kdo si o to řekne,“ říká Jan Farský, který s Danuší Nerudovou povede kandidátku Starostů a nezávislých. „Chceme v boji proti nelegální migraci přitvrdit,“ prohlásil i lídr kandidátky SPOLU Alexandr Vondra. I podle jejich soupeřů bude téma migrace ve volební kampani zásadní.
Několik parlamentních stran si v průběhu roku zvolí nové vedení – hned v lednu Piráti, u nichž má Ivan Bartoš dva vyzyvatele: europoslankyni Markétu Gregorovou a bývalého místopředsedu Sněmovny Vojtěcha Pikala.
V dubnu čeká volební sněm ODS, kde nemá nyní Fiala soupeře a asi nikdo nepochybuje o tom, že k zásadní změně nedojde ani v ANO, dokud si to nebude přát sám lídr hnutí Babiš. A pozice Tomia Okamury v SPD je zrovna tak neotřesitelná.
Nejrizikovější tak může být stranický sjezd pro lidovce Jurečku, jehož KDU-ČSL by podle všech průzkumů v příštích volbách vypadla ze Sněmovny, pokud by je tam nedržela účast v koalici SPOLU.
