Pokračování reformy představili na tiskové konferenci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová (oba ANO). Plánovaná centra duševního zdraví mají vzniknout v pěti krajích – Jihomoravském, Ústeckém, Olomouckém, na Vysočině a v Praze. Žádost o dotaci mohou centra podávat do konce dubna, každé může získat až 14,9 milionu korun.
Po vyčerpání dotací z evropských fondů vypomohou s financováním zdravotní pojišťovny, aby se projekt stal dlouhodobě udržitelným. Do tří let by skupin mohlo být třicet, později až sto po celé republice.
Nebezpečné pacienty nepropustíme, ujišťuje náměstek
„Nejde nám o stavění nových budov, ale chceme péči ‚vysunout‘ z budov do terénu. Vytvoříme týmy, které budou o pacienty pečovat v jejich prostředí,“ vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Kromě psychiatrů a dalších zdravotníků budou jejich součástí i sociální pracovníci, kteří budou pacientům pomáhat s návratem do běžného života.
Podle ministryně práce Němcové půjde zejména o následnou psychiatrickou péči. Prymula ujistil, že nepůjde o propouštění nebezpečných pacientů z psychiatrických léčeben. „Do komunity budou propuštěni jen tehdy, pokud pro ně budou dostupné další služby. Systém bude i preventivní, odborné týmy by měly rozpoznat hrozící zhoršení stavu pacienta,“ dodal Prymula.
Hlavním cílem reformy je podle ministra Vojtěcha dostat péči o psychicky nemocné mimo kamenné zdi blíže k jejich bydlištím. Počítá se s tím, že až polovinu času budou týmy jezdit v terénu, mohou proto žádat i o další dotace z ministerstva pro místní rozvoj například na auta.
Psychické problémy zažil každý pátý Čech
Podle předsedy České psychiatrické společnosti Martina Anderse nehrozí, že by současní zaměstnanci psychiatrických nemocnic přišli o práci. Jejich stavy naopak bude třeba posílit. Pracovníci se však budou muset přizpůsobit novému systému péče.
S nějakou formou duševního onemocnění se podle statistik setkal každý pátý Čech, ani polovině se však nedostalo odborné péče. Na ni jde podle Prymuly asi 4,7 procenta z veřejného zdravotního pojištění. Průměr v Evropské unii je asi šest procent.
Ministerstva očekávají, že náklady budou růst, z evropských fondů počítají až s miliardou korun. Svaz zdravotních pojišťoven v době zahájení vyjednávání o úhradách zdravotní péče pro rok 2019 uvedl, že počítá růstem nákladů asi o tři sta milionů korun.
