Jestliže teď německý UNICEF opět říká - české pohraničí je rájem pedofilů, jako bychom se ocitli v déja vu. Tím spíš, že Vladimír Špidla kroutí hlavou: "Výrok UNICEF není realistický a neodpovídá situaci."
Na dětskou prostituci v pohraničí upozornil už před třemi lety německý časopis Der Spiegel. Od té doby se téma vrací. Německá média a organizace bijí na poplach, čeští politici to nepovažují za velký problém.
Jsou němečtí aktivisté hysteričtí? Nebo odpovědní lidé v Česku zavírají oči před jednou z největších odporností? Žádný jednoznačný důkaz není a nemůže být. Ti, kdo požadují sex s dětmi, i ti, kdo jej nabízejí, vědí, co dělají, a dokážou to dělat tajně.
Jednotlivé reportáže německých novinářů nedokazují masové řádění pedofilů, stejně jako je naopak nevyvracejí řeči místních o tom, že nic neviděli. I ti, kteří žijí přímo mezi lidmi, o nichž se říká, že prodávají své děti, si odporují.
Streetworker Pressl soudí, že ani mezi chudými není mnoho takových případů. Kriminalista Vladimír Brabec před časem přiznal: "V současné době je to především problém romského etnika, kde se děti prodávají. Problém však je prokázat to.
Zde jsme u jádra věci. Jestliže policie nikoho nechytí, znamená to, že se zločiny nedějí, nebo je policie neschopná? Těžko říci.
Jednoznačně však můžeme říci toto: při hranicích s Německem už léta bují nejnevkusnější formy pouliční prostituce. Politici nejsou schopni s tím něco udělat.
Není divu, že se v ostudném prostředí objeví podezření z věcí ještě ohavnějších.
Tvrdit, že se nic neděje, je krátkozraké. Německo by se mělo postarat o to, aby tamní zvrhlíci nevytvářeli ďábelskou poptávku. Česká samospráva a úřady musí už konečně něco udělat s tím, jakým způsobem se nabízejí dospělí a možná i děti v pohraničí.
