„Jsem těžký alergik. Alergie mám spojené se silným kašlem a v důsledku toho jsem nemohla celé noci spát,“ popisuje svůj problém Lenka Lenzová.
„S doktorkou jsme se dohodly, že bych měla možná zkusit nosit roušku, která by mi zřejmě mohla ulevit. Dá se říci, že jsem takový průkopník, protože ochranu úst a nosu jsem začala nosit již před několika lety, ještě dříve než byl covid,“ doplnila Lenzová.
Část pacientů s pylovou alergií měla v posledním roce a od počátku letošní pylové sezony díky práci z domova a také díky respirátorům a rouškám menší projevy alergické rýmy.
Jitka Petanováalergoložka
Lenzová tvrdí, že rouška nebo respirátor ji velmi ulevuje. „Já to mám opravdu ozkoušené, pokud jdu doma byť třeba jen na zahradu, tak si nasazuji roušku. V hlavní sezoně si ji někdy dám i na noc,“ doplnila s tím, že se rozhodně za nošení ochrany nestydí.
Podle alergoložky Jitky Petanové z pražské Všeobecné fakultní nemocnice je základní terapií pro alergiky zamezit vystavení se alergenu. Pokud totiž nejsme venku či tolik nevětráme, nedostanou se alergeny do našeho prostředí. Těmto snahám svědčily i vládní protiepidemická omezení, kdy lidé značně omezili pohyb venku.
To ze své praxe potvrzuje právě Petanová, podle které mohou lidem s alergiemi v zásadě pomoct i povinně nařízené respirátory. „Část pacientů s pylovou alergií měla v posledním roce a od počátku letošní pylové sezony díky práci z domova a také díky respirátorům a rouškám menší projevy rhinitidy (alergické rýmy, pozn. red.) než v předchozích letech,“ říká.
Respirátor musí být správně nasazený
Podle předsedy České společnosti alergologie a klinické imunologie Petra Panznera zatím na toto téma nejsou přesná data ani žádné studie. „Faktem je, že pacienti, kteří s alergiemi přicházejí, říkají, že je to lepší a z části to i připisují respirátorům. Ono to má i svou logiku,“ okomentoval Panzner. Dodal ovšem, že aby se taková věc dala konstatovat, musí mít člověk respirátor opravdu dobře nasazený.
„Pylové částice mají většinou velikost v rozsahu několika jednotek až desítek mikrometrů,“ vysvětluje alergoložka Petanová s tím, že by respirátory neměly propustit pylové částice. „Pokud má respirátor odfiltrovat tak malé partikule (částice, pozn. red.) jako jsou viry, je zřejmé, že musí odfiltrovat i větší, jako jsou pyly,“ souhlasí Panzner.
Podle zástupce přednosty pro léčebnou péči Kliniky plicních nemocí a tuberkulózy FN Olomouc Milana Sovy ale většině populace nošení respirátorů nepomohlo, a to především právě z toho důvodu, že ochranu dýchacích cest nenosí správně.
„Diskutuje se o možnosti snížení expozice pylům. Pacienti ale nemají respirátory dostatečně utěsněny kolem obličeje, a tím pádem se vzduch spolu s pylovými částicemi stejně dostane do jejich dýchacích cest,“ okomentoval Sova. Respirátory podle něj taktéž nezabrání kontaktu pylových zrn například se spojivkami.
„U nás na vsi se respirátorům zase tolik nedalo, takže se nosily a nosí jen tam, kde to bylo opravdu důsledně vyžadováno – obchody, zdravotní středisko, pošta... Ve vrcholné fázi, kdy všechno rozkvetlo a mně se tradičně ucpal nos, jsem pak při nutném delším pobytu ve městě s respirátorem trpěl,“ popsal svou negativní zkušenost například čtenář z východočeského Polabí.
Astmatikům respirátor nevyhovuje
„Jiní pacienti, například astmatici, nošení respirátorů odsuzují, protože jim stěžuje dýchání a necítí se v něm pohodlně,“ říká Panzner.
Obecně ale koronavirová omezení alergikům neprospěla. Například při kašli a dechových obtížích je totiž okolí zaměňuje s lidmi nakaženými covidem-19. „Používání ochranných pomůcek a dezinfekce u některých pacientů navíc zhoršilo projevy dermatitidy na obličeji a na rukou (záněty kůže, například pod rouškou, pozn. red.),“ doplnila Petanová.
To potvrzuje i alergička Lenka Lenzová. „Když jdu třeba do obchodu, lidé si myslí, že jsem nakažená a přitom mám alergii. V době covidové je to vcelku nepříjemné. Snažím se všem vysvětlit, že nemám covid, ale že kašlu kvůli alergii,“ svěřuje se.
Podle odborníků největší pylová sezona teprve začíná. „Záhy bude začínat hlavní pylová sezona trav, které jsou nejvýznamnějším alergenem,“ varoval Panzner. Podle něj právě alergie na trávy totiž začínají od poloviny května a trvají do července.
„Aktuálně za sebou máme pylovou sezonu břízovitých stromů. Ta bývá v březnu, dubnu. Potom duben a květen je taková přechodná doba, kdy jsou pyly jiných stromů například jasanu, cypřiše, dubu a podobně,“ upřesnil. Ty podle Panznera ovšem nejsou tak významné a je zřejmé, že ve spojení s nimi trpí méně pacientů.
Pylová předpověď„Pro nejbližší období bude dominantním alergenem ještě stále pyl dubu, hojný bude pyl buku, jírovce, ořešáku, nejhojnější bude pyl jen minimálně alergizujících jehličnanů. Postupně bude přibývat pylu jitrocele a šťovíku. Koncentrace pylu řepky olejky se bude držet na stejné úrovni,“ uvádí na svém webu Česká pylová služba, na kterém mohou lidé sledovat aktuální pylová předpověď. Od konce týdne se pak v nižších polohách začne pozvolna rozbíhat plná sezona trav, ve středních polohách potom až na přelomu května a června. |
Přesná čísla počtu lidí, kteří trpí alergiemi, v Česku nejsou. Podle Petanové je alergickými predispozicemi obdařeno zhruba 30 až 40 procent populace, ale projevy některého z alergických onemocnění trpí méně lidí, přibližně 25 až 30 procent populace.
