Dva týdny před volbami se komunistická strana, která ztratila výsadní mocenské postavení na přelomu let 1989 a 1990, dostala na dostřel k hlavnímu favoritovi voleb. Alespoň podle výzkumu ppm factum, konaného v první říjnové dekádě (přesněji 30. 9. až 10. 10.).
Ještě v červnu tvořil rozdíl mezi hlavním favoritem voleb - sociální demokracií - a KSČM celých 13,2 %. V září to bylo 9,5 %. A teď už jen 5,7 %.
Za výrazným úspěchem komunistů může být i to, že mají relativně pevné voličské jádro, jehož síla se při deklarované volební účasti 54 % více projeví. Na druhou stranu ale výzkumníci čas od času zmiňují, že se lidé stydí přiznat, že budou volit komunisty. To výsledek KSČM ve výzkumech může podhodnocovat.
| Strana | Volební model | Mandáty |
|---|---|---|
| ČSSD | 22,8 % | 62 |
| KSČM | 17,1 % | 44 |
| TOP 09 | 13,2 % | 35 |
| ANO | 12,1 % | 29 |
| ODS | 7,2 % | 18 |
| KDU-ČSL | 5,9 % | 12 |
Do Sněmovny by se se srovnatelnou podporou třinácti, respektive dvanácti procent dostaly také TOP 09 a ANO a jako dvě nejslabší strany občanští demokraté a KDU-ČSL. Lidovci by se tak po třech letech vrátili do Sněmovny. Pod pětiprocentní hranicí zůstaly SPOZ (4,7 %) a zelení (4,3 %).
Jejich ztráta na pětiprocentní práh, potřebný pro zisk sněmovních křesel, ale zůstává v rámci statistické chyby. Šanci na průnik do Sněmovny tak mají. Menší naději dává výzkum Úsvitu (i když 3,7 % by stačilo na každoroční státní příspěvek), zanedbatelnou Suverenitě (1,2 %).
MetodikaVýzkum je založen na stranických preferencích a na tom, jak dotázaní hlasovali v předchozích volbách do Sněmovny. Počet mandátů je určen d'Hondtovou metodou podle výsledku v jednotlivých krajích. Vzorkem bylo 972 voličů získaných kvótním výběrem, výzkum zadávala agentura ppm factum research. |
V případě poslední zmíněné strany je zřejmě míněna Suverenita - strana zdravého rozumu (S-SZR), protože formaci Hlavu vzhůru, jejíž vůdčí silou je Suverenita - blok Jany Bobošíkové, uvádí karta se seznamem stran zvlášť.
Není bez zajímavosti, že tradičně v průzkumech bodovala Bobošíková, nyní ale více uspěla S-SZR. Nasvědčuje to hypotéze, že lidé projekt pod hlavičkou Hlavu vzhůru dosud není příliš známý a někteří voliči Bobošíkové jmenovali právě S-SZR.
Stejně jako další strany - Svobodní či Piráti - totiž Bobošíková podle ppm factum nepřekročila ani dvě procenta.
Výzkum nicméně může být zkreslen tím, že jako samostatně volitelnou stranu uvádí Věci veřejné. Ty se voleb neúčastní a někteří jejich lídři, jako například předseda Vít Bárta, kandidují pod hlavičkou Úsvitu. Stejně tak mohli dotázaní podle karty vybírat stranu Volte Pravý blok, která ale kandiduje jen v Praze.
Rozložení sil nabízí zajímavou povolební matematiku, jejímž výsledkem by ale zřejmě nebyla silná vláda. Vítězná ČSSD by se mohla opřít například o poměrně křehkou toleranci komunistů (106 hlasů) nebo najít nejméně dva partnery ve středopravé části spektra.
Zmíněných 106 hlasů také znamená, že případný středopravý blok (TOP 09, ANO, ODS a KDU-ČSL) má 94 hlasů, což se nejeví jako ztracený boj. Je však třeba mít na paměti, že značná část voličů se rozhoduje těsně před volbami a i preference těch, kteří se nyní prezentují jako rozhodnutí, se ještě mohou změnit.
