Bohužel také média dokola pouze omílají, že výhodou je snazší cestování, možná práce někde v zahraničí, poskytování finančních prostředků z fondů a bezcelný obchod. Neuvědomujeme si ale, že hlavní přínos spočívá v tom, že se u nás může díky racionálnímu přístupu zavést znovu a rychleji to, co bychom zjednodušeně označili za pořádek.
Jedině tak můžeme překonat „socialistické extempore“ , které nás vrhlo daleko na východ. To, že nám na tom našem dvorku (či jeho nevábné části) pomůže někdo obnovit pořádek je přece přínosné a oceňujeme to u soudů, v boji proti korupci či nepoctivosti na stáncích.
Dobré je také uplatnění evropských norem v nejrůznějších oborech. Běžně to pozorujeme v potravinářství, když na obalech zboží musí být informace, aby nás nikdo nenapálil, v restauracích se musí dodržovat hygiena a podobně. Tato, jakási moc EU a její přímočařejší prosazování, znemožňuje naše oblíbené nekonečné vymlouvání na specifické české podmínky a pletichaření.
Také náš prezident se cítí ohrožen. Spasitelem, který musí být milován a uctíván je přece ON. A tak hraje na NAŠI vlasteneckou notu, posiluje pocit naši národní vyjímečnosti, zlatých českých ručiček a otevřených hlav. Lze to ale také hodnotit jako projev malosti zamindrákovaných českých chytrolínů, kteří tak rádi tlachají u piva, všemu rozumí a vše vyřeší.
Je škoda, že také politická strana, se kterou by člověk v podstatě rád konvenoval a od které by očekával, že povede lidi k tradičním evropským hodnotám, naopak levně hledá přízeň u voličů prosazováním názorů svého bývalého a pietně uctívaného člena.
