PMS podle něj smlouvu opakovaně a trvale porušovala. Probační služba minulý týden sdělila, že s dodavatelem ukončila spolupráci, protože neplnil své závazky řádně a včas. Její reakci na tvrzení izraelské firmy ČTK shání.
Elektronické náramky byly v provozu od září 2018. Vedle domácích vězňů, kterých bylo ke konci letošního října 111, hlídaly rovněž některé vězně podmíněně propuštěné na svobodu - koncem října jich kontrolovaly šest. U části obviněných také nahrazovaly pobyt ve vazební cele.
PMS zveřejnila, že v listopadu přestala elektronický monitorovací systém (EMS) využívat a vrátila se k namátkovým kontrolám prováděným probačními úředníky.
SuperCom nyní informace PMS ohledně ukončení smlouvy označila nepravdivé. „Z důvodu opakovaného a trvalého porušování smlouvy ze strany PMS společnost SuperCom jednostranně odstoupila od smlouvy s PMS už v létě 2020. Abychom však umožnili České republice pokračovat v provozování systému elektronického monitoringu, souhlasili jsme s poskytováním služeb po přechodnou dobu i po odstoupení, po kterou to bude PMS potřebovat,“ uvedl šéf představenstva firmy.
Probační služba už nevyužívá náramky, obnovila namátkové kontroly |
„Je důležité si uvědomit, že PMS trvalo více než osm let, než projekt EMS spustila. Zjevně nakonec neúspěšně,“ napsal Trabelsi. „Hlavními důvody byly hrubě nevyvážené podmínky kladené na dodavatele, nepřiměřené technické požadavky a jiné podmínky, které žádný dodavatel nemohl nabídnout,“ pokračoval.
„S tímto problematickým přístupem se setkávala i společnost SuperCom v průběhu celé zakázky EMS. Přesto jsme nadále plnili dohodnuté podmínky a dělali vše, co bylo v našich silách, abychom PMS pomohli úspěšně spustit a provozovat její program EMS, protože to pro nás byla nejvyšší priorita,“ řekl.
Systém potřebuje jinou koncepci
Podle prezidenta Soudcovské unie Libora Vávry ke stávajícímu systému monitoringu neměli soudci důvěru. Systém podle něj potřebuje jinou koncepci a měl by spadat spíše pod Vězeňskou službu či soudy než pod PMS.
„Bohužel se zdá, že PMS nebyla při řízení svého EMS úspěšná a nepodařilo se jí dosáhnout požadovaného přijetí ze strany soudního systému, což je klíčová fáze každého nového EMS. V důsledku toho počet odsouzených zapojených do elektronického monitoringu v posledním roce neustále klesá,“ uvedl v této souvislosti Trabelsi.
SuperCom dále tvrdí, že PMS firmu v říjnu oslovila s žádostí o vzájemné ukončení přechodných služeb. „Bylo dohodnuto, že společnost SuperCom přestane poskytovat služby na konci listopadu 2021 a že PMS ukončí EMS a vrátí se ke svému historickému způsobu kontroly domácího vězení – k osobním kontrolám,“ uvedla firma.
Malých delikventů výrazně přibývá. Jaké motivy vedou děti ke kriminalitě? |
„Přejeme PMS a vládě České republiky hodně štěstí a úspěchů v jejich budoucích programech elektronického monitoringu. Rádi jakkoliv pomůžeme s přechodem na nový program, jakmile bude zaveden, pokud bude mít PMS zájem. Pouze bychom chtěli PMS vyzvat, aby situaci dalšími neuváženými prohlášeními zbytečně neeskalovala,“ uzavřel Trabelsi.
Ministerstvo spravedlnosti už dříve předeslalo, že jakékoliv změny a vývoj situace bude PMS médiím oznamovat tiskovým prohlášením. „Tento postup volí Probační a mediační služba z důvodu, aby nedošlo k poškození zájmu státu a případným finančním škodám,“ vysvětlil úřad.
PMS upozornila již loni v lednu na to, že SuperCom nedodala objednanou novou sadu 120 elektronických náramků. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) v té době označila chování dodavatele za nezodpovědné s tím, že veřejnost může ztratit důvěru v elektronickou kontrolu trestu domácího vězení.
Dodavatel podle ní velmi ztížil situaci celého projektu. SuperCom tehdy reagovala tak, že zavedení systému elektronického monitoringu se kvůli postoji PMS prodražilo o více než 26 milionů korun. Zdůraznila, že náramky jsou kvalitní a fungují. Prohlášení státu o závadách na zařízeních byla podle firmy nepravdivá a hlavně předčasná.
Vybrat dodavatele náramků se státu podařilo za ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, který zvolil formu soutěžního dialogu poté, co pět předchozích tendrů skončilo neúspěšně. Při podpisu smlouvy úřad uváděl, že pořízení náramků a provoz monitorovacího centra bude stát 93 milionů korun na šest let. Za prvních 280 zařízení včetně softwaru zaplatilo ministerstvo firmě SuperCom 15,6 milionu korun.
